Exkluzivně pro NG: Pohled za brány Vatikánského tajného archivu
„Bunkr“, jak mu říkají pracovníci, kteří sem jsou přiděleni, je krychle z armovaného betonu, která chrání poklady nevyčíslitelné hodnoty. Svazky dokumentů, hlavní účetní knihy římských šlechtických rodin, papežské registry, diplomatická korespondence, akta církevních soudů.
Román Dana Browna Andělé a démoni a film, který byl podle něj natočen, nám přidaly hodně práce (smích)…
– Marco Grilli
Miliony údajů a dat, jmen a faktů. Dějiny papežů a bitev, zeměpisných objevů, které změnily historii, čistě lidské příběhy horlivých katolíků i nebezpečných kacířů. Souhrn nejméně tisíce let světových dějin.
„Uvnitř je pětaosmdesát kilometrů polic,“ vysvětluje Antonio del Brocco, mladý archivář, kterého prefekt monsignore Sergio Pagano pověřil, aby nás provázel. Antonio, oblečený v bezvadném modrém obleku, se srdečně zdraví se všemi, jež potkává, i s jedním mladým mužem jeho věku v košili a s koštětem v ruce: „Dnes je řada na něm, ale před několika dny jsem uklízel já.“
Zaučovat se zde je namáhavé a chlapci jsou navzájem solidární. A učí se vykonávat všechny práce. „Často působím také jako asistent ve studovně a právě to je práce, kterou bych rád dělal,“ pokračuje Antonio. Stejně jako jeho kolegové i on vystudoval vatikánskou školu archivnictví, která je součástí archivu. Jejich úkolem je vyřizovat žádosti vědců o dokumenty. Na formuláři zaznamenají signaturu a vydají se do bunkru nebo do jiných prostor, kde jsou originální dokumenty uloženy. Vynoří se odtud, až když najdou, co hledali.
Každých třicet až pětatřicet let posílají apoštolské nunciatury, to je diplomatická zastupitelství Svatého stolce po světě, do Říma všechny nashromážděné dokumenty. A pak tu jsou další příspěvky od Papežské kurie, od kongregací, od soudů a oficií. Je to ohromné množství papírů, které se připojuje k již uchovávaným dokumentům.
Neviditelná historie?
V archivu je všechno tajné, nic však není neznámé. Zajisté, jako ve všech státních archivech, dokumenty se uvolňují ke studiu, až když od dotyčných událostí uplyne náležitá doba. Ve Vatikánu se postupuje podle pontifikátů: dnes jsou k dispozici dokumenty z pontifikátu Pia XI., až do února 1939. Utajení dosud podléhá kontroverzní období Pia XII.: roky druhé světové války, holocaustu a počátků studené války.
„Tyto dokumenty studujeme, nyní jsme dospěli k letům 1948-1949. Dokončení této práce si vyžádá ještě nejméně tři roky, je třeba mít trpělivost,“ vysvětluje prefekt. Některé dokumenty, jež například mohou pomoci vypátrat osoby pohřešované nebo ty, které nalezly útočiště v církevních strukturách, však již byly odtajněny. A přejdeme-li k novější epoše, již Pavel VI. prohlásil, že všechna akta z Druhého vatikánského koncilu (1962-1965) mají být přístupná od počátku.
Vesmírná loď ve Vatikánu
Je čas znovu nastoupit do výtahu tajného archivu. Kabina je mimořádně těsná, i když je vybavena uklidňujícím modrým osvětlením; zdejší zaměstnanci jí proto přezdívají „vesmírná loď“. Sestup do nižších pater připomíná cestu zpět časem, až k opětovnému setkání s proslulými templáři. Tady jsou ostatně tito nejtajemnější rytíři dějin doma.
Alessandro Rubechini a Maurizio Vinelli jsou odborní restaurátoři. Jeden z nich opatrně manipuluje s okrajem obrovského pergamenového svitku, zatímco druhý přibližuje ultrafialovou lampu, která zvýrazňuje inkoust dnes již vybledlý, ztrácející se mezi staletými plísněmi. Jde o něco celosvětově jedinečného: akta z procesu proti rytířům templářského řádu, vedeného v letech 1309 až 1310 za papeže Klementa V. Je to řada 80 pergamenů sešitých k sobě, aby vytvořily jediný celek dlouhý56 metrů.
Hlavním úkolem restaurátorů bylo zastavit bakterie, které vytvářely na povrchu pergamenů fialovou patinu. Odborníci ovšem přitom využili příležitost a ověřili stav dřívějších oprav, to je záplat v místech, kde bývaly díry. „Naši předchůdci před padesáti lety,“ říká Vinelli, „používali typ pergamenu, který byl neslučitelný s originálem v typu i tloušťce; to vytvářelo na dokumentu napětí, jež mohlo způsobit trhliny.“ Svitek je tedy pod zvláštním dohledem.
Za jedněmi dveřmi se objeví velká laboratoř, působiště Lucy Becchettiho, který je odborník na sfragistiku, vědu o pečetích. Becchetti pracuje zcela osamoceně, bez kolegů či spolupracovníků. Vášnivý zájem o obor „zdědil“ po otci, odborníkovi v témže vědeckém odvětví. Badatel má na dvou stolech rozložené desítky pečetí z vosku, olova a papíru, aby je mohl zkoumat a srovnávat. Na závěr vloží informace do své počítačové databáze, která již obsahuje 10 000 záznamů. S úzkostlivou pečlivostí odstraňuje drobné nečistoty z přileb, čabrak a koní vyrytých na pečetích.
Archeologové objevili obří přehradu starých Mayů. Naplnila by 25 bazénů
Jedním z nejchráněnějších míst archivu je podzemní místnost, kde se uchovávají zlaté pečeti, jež posílali do Vatikánu panovníci z celé Evropy. „Jsou to jedinečné tepané exempláře,“ pokračuje restaurátor a vytahuje z jedné schránky pergamen z 1. října 1555 se zavěšeným znakem španělského krále Filipa II. Váží 800 gramů. „Byl zhotoven ze zlata, které Francisco Pizarro ukradl Inkům.“
…
„Román Dana Browna Andělé a démoni a film, který byl podle něj natočen, nám přidaly hodně práce,“ žertuje prefektův tajemník Marco Grilli. „Dostali jsme stovky žádostí o návštěvu, neboť lidé věřili, že zde najdou kdovíjaké tajemství.“ V průběhu let se žádosti ponejvíce týkají svatého grálu a templářů, s některými zajímavými obměnami. „Jiní nám píší o schůzku s papežem, někdo nám spílá kvůli skandálu s pedofilními kněžími. Považují nás za schránku pro veškerou korespondenci Svatého stolce.“
Napsal Marco Merola
FOTO: ČTK
Více si o Vatikánském archivu přečtěte v srpnovém čísle NATIONAL GEOGRAPHIC.
Vychází 3. srpna!
