FOTO: Tak vypadá stín atomu. Byl vyfocen poprvé v dějinách

Vědcům se podařilo vyfotografovat vůbec poprvé stín atomu. Zobrazovací technika, kterou při tom použili, bude mít velký význam pro další vědecký výzkum.

FOTO: Tak vypadá stín atomu. Byl vyfocen poprvé v dějinách
FOTO: Tak vypadá stín atomu. Byl vyfocen poprvé v dějinách
Zdroj: archiv

Už jen popis toho, jak tento experiment probíhal, zní fantasticky: Vědci nejprve ve vakuové komoře nadzvedli pomocí elektrického pole nabitý atom ytterbia. Pak na atom vypálili laserový paprsek – sice extrémně úzký, ale pořád ještě tisíckrát širší než samotný atom. Prvek absorboval malou část světla a vzniklý stín pak byl zvětšený čočkou na speciálním mikroskopu. Záběr pak nahrála digitální kamera…

Nejstudenější místo v celém vesmíru najdete ve Finsku

Ytterbium vědci použili proto, že dokážou vyvinout laserový paprsek správné barvy, aby byl atomem pohlcen. „Každý prvek reaguje na specifické vlnové délky jinak,“ řekl šéf projektu Dave Kielpinski pro americké stránky National Geographic. Stín atomu se podařilo vyfotografovat vůbec poprvé, ale samotné atomy už byly vyfotografovány dříve. Vypadají TAKTO.

Stín atomu vrhá nové světlo na fyziku

Tento snímek je sice první, od té doby však už vzniklo více fotografií, ve stejné i lepší kvalitě – ty však ještě vědecký tým z australské Griffith University nezveřejnil. V současné době vědci pracují na vylepšení použité technologie, která by jim zajistila lepší kvalitu snímku. Rádi by ji vycizelovali tak, aby už brzy zobrazili elektrony, jak obíhají kolem jádra atomu. I to by mělo být vidět na detailně zobrazeném stínu…

Vědci se radují především z toho, jak spolehlivě pracovala použitá zobrazovací technika. V budoucnosti by pomocí ní mohli studovat i jiné mikroskopické předměty, například DNA. Metody používané v současné době totiž mohou buňku nevratně poškodit. Podle Kielpinského by se tato zobrazovací technika dala využít i v kvantové kryptografii – kdy by se jednotlivé atomy využívaly jako skladiště dat. „Naše práce nám umožňuje pozorovat jednotlivé atomy novým způsobem,“ dodal vědec. Výsledky jeho týmu vyšly v červencovém čísle časopisu Nature Communications.

  FOTO: Kielpinski Group, Griffith University

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články