Dětské hračky inspirovaly mladého nizozemského vynálezce k vytvoření podivně vyhlížejícího zařízení, které ale podle něj může zachránit tisíce životů a končetin lidí v jeho rodném Afghánistánu. Štětinatou kouli, která se podobá obří kuličce odkvetlé pampelišky, montuje z bambusových tyčí. Díky tomu je dost lehká, aby ji vítr hnal po zaminovaném poli, kde bude odpalovat nevybuchlé miny.

Odkvetlá pampeliška - odpalovačka min

Pohled na jednoduchou konstrukci zblízka. FOTO: Massoud Hassani

Desetiletí války, především pak sovětská invaze v letech 1979 až 1989, zanechala venkovské oblasti Afghánistánu pokryté nášlapnými minami, které si neustále vybírají nové oběti, především na dětech, napsala agentura AFP. Proto v malé dílně jihonizozemského města Eindhoven montuje devětadvacetiletý Massoud Hassani svá zařízení zvící golfového vozíku, kterým říká Mine Kafon (odpalovač min).

 "Tenhle nápad jsem dostal podle dětských hraček, se kterými jsme si hráli jako děti na předměstí Kábulu," řekl AFP. "Kafon", což je zkratka ze slova "kafondan", které v jeho rodném jazyce dárí znamená "něco, co vybuchne", tvoří 150 bambusových nožek přišroubovaných k centrální kovové kouli. Na konci každé nožky je bílý plastikový kotouč o velikosti malého házecího talíře frisbee připojený k bambusové tyči černou gumovou součástkou, jaká se používá k upevnění řadící páky v automobilech.

Bambus a GPS

Hassani před svým vynálezem, který může změnit osudy tisíců lidí. Zdroj: Massoud Hassani Blog

Spojený dohromady se kafon podobá bílé kouli odkvetlé pampelišky, anebo možná spíš obří kuličce bodláku pcháče. A stejně jako ona se kutálí poháněná větrem, zatímco její nožky - jak Hassani doufá - budou odpalovat nastražené miny. Vzhledem k tomu, že nožky jsou z bambusu, je snadné je vyměnit. Jakmile některou exploze utrhne, jednoduše se místo ní našroubuje jiná, takže kafon se dá používat znovu a znovu.

Uvnitř kovového středu je GPS sledující a zaznamenávající pohyb kafonu po oblasti, která má být odminovaná. Na počítač se pak přenáší mapa s přesně vyznačenou částí, která už je bezpečná.

Zatím je ale Hassani stále v testovací fázi. Především usiluje o stoprocentní kontakt mezi nožkami kafonu a zemí, aby měl jistotu, že žádnou minu nemine. První testy, jednak s využitím výbušnin holandských obranných sil a také jedna terénní zkouška v Maroku, ukázaly v loňském roce slibné výsledky. "Víme, že tohle je funkční prototyp. Ale i tak ještě musíme udělat spoustu testů," řekl Hassani s tím, že do akce nebude kafon nasazen, dokud nebude stoprocentně prověřený.

Podívejte se na video kafonu v akci: 

Spolu s o dva roky mladším bratrem Mahmudem nyní hledají sponzory. S jejich pomocí by chtěli získat 123 000 eur, aby letos v srpnu mohli vzít kafon do Afghánistánu k dalším testům. Do původní vlasti by se tak vrátili poprvé od roku 1998, kdy přes Pákistán a Uzbekistán pěšky prchali ze země před režimem hnutí Taliban. Podařilo se jim dostat do Nizozemska, kde byli uznáni jako uprchlíci, a nyní mají nizozemské občanství. Jestli vás projekt zaujal, můžete jej podpořit na stránce, kde může každý sehnat podporu svému projektu - kickstarter.com.

Zaminovaný svět

Zdroj:

Navzdory snahám o odminování z posledních let zůstává Afghánistán jednou z nejzaminovanějších zemí na světě. Od roku 1989 tu bylo sesbíráno zhruba 650 000 nášlapných min, 27 000 protitankových min a více než 15 milionů kusů další nevybuchlé munice.

V červnu loňského roku OSN uvedla, že v zemi je stále 5 233 "nebezpečných zón" pokrývajících 588 čtverečních kilometrů, což ohrožuje více než 750 000 obyvatel.
V uplynulém roce miny a další munice zabily nebo zranily více než 800 lidí; více než polovina obětí byly děti, uvedla organizace Handicap International, která je držitelem Nobelovy ceny za mír.

Úvodní foto: Massoud Hassani

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• Zakladatel SpaceX chce pomoci vybudovat lidskou kolonii na Marsu
• Superpočítače by mohly ohrozit lidstvo. Vědci z Cambridge budou zkoumat rizika umělé inteligence
• Vzorky DNA pozemského života mají přečkat i konec světa na dně oceánu