Od roku 1982 do roku 2005 driftoval severní pól poměrně stabilně na jih o šest centimetrů. Podle nové studie uveřejněné v časopise Geophysical Research Letters zvýšené tání ledovců v Grónsku a jinde na světě za posledních sedm let akcelerovalo posuv pólu třiapůlkrát.

"Byla to velká změna," říká hlavní autor studie Jianli Chen, geofyzik z Texaské univerzity v Austinu. Zrychlení posunu pólu zachytila dvoj-sonda NASA v rámci projektu GRACE. Naměřená data pak využili geofyzici pro počítačový model, do kterého vložili i sezónní a celkové změny. Vyšlo jim, že z 90 procent připadá je za zrychlením úbytek ledovců (především v Grónsku) po roce 2005, který výrazně změnil distrbuci masy na planetě.

"Výsledky naznačují, že sledování posunu pólů, může zpětně sloužit k odhadování úbytku ledu," komentoval studii geofyzik Erik Ivins z NASA. Úbytek hmotnosti v jedné oblasti rotující zeměkoule přímo ovlivní naklonění osy rotace k oblasti, kde k úbytku došlo.

Družice jsou schopné zaměřit osu rotace s přesností na 0,03 úhlové vteřiny. Pól se přitom od roku 2005 posouvá rychlostí sedmi úhlových vteřin za rok. 

Navíc pohyb pólů je monitorován přibližně sto let a lze tak zpětně odhadnout proměny síly ledového příkrovu i v obdobích před počátkem družicového monitorování Země.