Gorily opět překvapily: naučily se stavět mosty

Gorily sice vypadají na první pohled jako nabušení nemotorové, ale podle nových objevů jsou výrazně chytřejší, než jsme si kdy mysleli.

Gorily opět překvapily: naučily se stavět mosty

Přijde k bažině a pokusí se ji přejít. Jak je hluboká? Kvůli špinavé hladině to není poznat. Tak si utrhne klacek a pomocí něj změří hloubku. Tohle není chování nějaké zkušené cestovatelky, ale gorilí samice jménem Leah. 

Když chce gorila přejít bažinou, postupuje stejně jako člověk.

Tato gorila žijící v Kongu byla jednou z tlupy, kterou pozorovali biologové v národním parku Nouabal-Ndoki. Klackem měřila hloubku bažiny několikrát, zatímco postupovala vpřed a současně se starostlivě ohlížela po mláděti, které zanechala na břehu. Stalo se to roku 2005 a šlo o přelomovou událost – nikdo předtím neviděl volně žijící gorily používat nějaké nástroje. 

Gorila s berlou

Ze stejné skupiny goril pocházela starší samice Efi, které zase větev sloužila jako hůlka, o kterou se opírala, když trhala trávu. Nejvíc výzkumníky gorila zaskočila, když stejnou větev použila k tomu, aby z ní udělala jakýsi most, přes který přešla potok. "Když jsme to viděli, nevěřili jsme svým očím,“ popsal situaci biolog Thomas Breuer v rozhovoru pro americké vydání časopisu National Geographic. Tento objev byl velkým překvapením i pro antropology. Gorily byly jediným primátem, kterého zatím neviděli používat nástroje – díky jejich odlišnému životnímu stylu se vědci domnívali, že to ani nepotřebují.

Ukázalo se, že chyba byla spíše na straně pozorovatele. Gorilí skupiny se velmi špatně pozorují, žijí co nejdál od lidí, samci svou tlupu poměrně agresivně brání a navíc většina skupinového chování probíhá velmi skrytě. Od roku 2005 se podařilo zdokumentovat gorily s nástroji ještě několikrát, ale rozhodně to dělají méně často než třeba šimpanzi. „Nejvíc fascinující pro mě je, jak podobné je řešení problémů v podání gorily a člověka,“ napsal do National Geographic biolog Breuer. „Kdybych chtěl já překonat neznámý potok nebo bažinu, tak použiju úplně stejný způsob jako tahle gorila.“ Stejně jako lidé se gorily v bažinatém terénu pohybují – z trávy a větví si vytvářejí jakási zpevnění terénu, takže se nepropadají do bahna.

 

Kdo je to naučil? 

Podle Breuera má tento objev obrovské důsledky pro evoluci člověka. Ukazuje se, že schopnost používat nástroje se zřejmě musela vyvinout dříve, než se rozešly cesty předchůdců dnešních lidí a současných primátů. Primáti dnes nástroje využívají nejčastěji při sběru a zpracování jídla, například šimpanzi si pomocí větviček pomáhají k jinak těžko dostupným termitům. Gorily však ukazují, že nástroje pomáhají i při úpravě prostředí, ve kterém žijí.

Gorily chované v zajetí používají nástroje relativně často, ale zřejmě jen napodobují lidi, u nichž to vidí. Překvapivé je, že jsou s nimi schopné  dosáhnout stejné úspěšnosti jako třeba orangutani, kteří v přírodě nástroje používají zcela běžně. Například slavná samice Koko, která už čtyřicet let udivuje svět svou inteligencí, dokáže otevřít dvířka od klece. Ale ani to není všechno. Kromě jiného také dokáže pomocí štětce a barev malovat velice zajímavé obrazy. O gorile Koko a jejích úspěších se můžete dočíst více TADY

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.