Oba druhy jsou si na časové lince tak blízko, že dokonce na některých místech žily vedle sebe a podle genetiků se jejich příslušníci dokonce křížili. Nicméně nová studie zveřejněná v časopise PNAS rozbořila dosavadní vývojovou linii, která předpokládala společného předka přibližně před 400 tisíci let. Měl jím být Homo heidelbergensis, jehož stopy byly objeveny v Africe, Evropě a možná i Asii.

Analýza dochovaných 1200 třenových zubů a stoliček různých pravěký jedinců, však ukázala, že šlo o přímého předka neandrtálců, nikoli však moderních lidí. Poslední společný předek se tak posunul hlouběji do minulosti - za hranici milionu let.

Půvabná antropoložka Aida Gómez-Roblesová s kolegy z Univerzity George Washingtona tvrzení dovozuje na základě porovnávání tvaru zubů. Ukazuje, že příbuznost se dá dovodit na základě postupné proměny morfologie zubů.

Zubům předků nás moderních lidí, neodpovídá morfologicky žádný nález jiných druhů, které se vyskytovaly v době před půl miliónem let i na území Evropy. Většina hominidů tak odpovídá větvi, kterou završili neandrtálci.

Naděje na nalezení posledního společného předka se tak znovu upínají k Africe. „Miliony let staré fosilie druhu H. rhodesiensis a H. erectus vypadají slibně,“ říká Goméz-Roblesová. Ovšem tak starých nálezů není mnoho.