Hra na Velký třesk

V obřím podzemním prstencovém urychlovači u švýcarské Ženevy se pokusí simulovat podmínky zrození vesmíru.

Hra na Velký třesk

Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) se v úterý pustí do údajně největšího fyzikálního experimentu všech dob. V obřím podzemním prstencovém urychlovači u švýcarské Ženevy se pokusí simulovat podmínky Velkého třesku, jímž podle současných teorií před 13,7 miliardy let začalo pozorovatelné rozpínání vesmíru. Odpůrci experimentu se obávají vzniku černých děr, které pohltí svět.

Podzemí CERN

Ve velkém urychlovači nejmenších částic (LHC) má v úterý začít klíčová fáze pokusů. Cílem je vyvolat srážky nejmenších částeček hmoty. Vědci do obřího tubusu vpustí dosud rekordní množství energie a pokusí se tak napodobit podmínky, při nichž se zrodil vesmír.

Rekordní energie

Dva paprsky částic nyní v prstenci kolují energií 3500 miliard elektronvoltů (3,5 teraelektronvoltů; 3,5 TeV), což je dosavadní světový rekord. Energie bude v následujících dnech zvyšována. "První pokus s kolizemi o síle 7 TeV (3,5 TeV na každý paprsek) je plánován na 30. března," uvedl CERN. Elektronvolt odpovídá kinetické energii, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

"Než vyvoláme srážky, může to trvat hodiny nebo dokonce dny," upozornil podle agentury Reuters generální ředitel CERN Rolf Heuer. "Už jenom setkání paprsků je samo o sobě výzva: je to tak trochu jako vypálit z obou břehů Atlantiku jehly tak, aby se v polovině cesty srazily," přiblížil obtížnost experimentu technologický ředitel CERN Steve Myers.

"Malý Velký třesk" má odhalit temnou hmotu

Každá ze srážek nejmenších částeček hmoty má vytvořit jakýsi "malý velký třesk" poskytující údaje, které budou tisícovky vědců analyzovat v příštích letech.

Jakmile budou vysokorychlostní srážky spuštěny, měly by podle plánů nepřetržitě pokračovat 18 až 24 měsíců s výjimkou údajně krátké technické odstávky na konci tohoto roku.

LHC má umožnit nový pohled na podstatu hmoty a vesmíru. Vědci si od experimentu slibují odhalení takzvané temné či skryté hmoty, jejíž existence nikdy nebyla prokázána.

Odborníci se domnívají, že dosud známe jen pět procent vesmíru a neviditelný zbytek tvoří právě skrytá hmota, zhruba čtvrtina vesmíru, a skrytá energie, 70 procent. "Pokud se nám podaří odhalit skrytou hmotu, naše znalosti budou zahrnovat 30 procent vesmíru, což by znamenalo obrovský pokrok," řekl Heuer. ,

Odpůrci experimentu se obávají konce světa

Experimenty v LHC vyvolávají od prvního spuštění urychlovače v srpnu 2008 i obavy, někdy až apokalyptických rozměrů. Někteří skeptikové tvrdí, že srážky nejmenších částeček atomu vytvoří černou díru, která pohltí celou Zemi.

Jistá Němka se kvůli tomu dokonce obrátila na německý ústavní soud s požadavkem ukončit účast Německa na experimentech v LHC. Soud stížnost zamítl s poukazem na nedostatek důkazů.

Podstatnou část LHC tvoří 27 kilometrů dlouhý prstencový tubus v hloubce asi 100 metrů pod povrchem země. Jeho část zasahuje do Francie.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.