Hranice života a smrti

Na věčnou lidskou otázku, co znamená smrt a co leží na druhé straně se pokusil s pomocí vědy odpovědět v dubnovém vydání časopisu Robin Marantz Henig.

V březnu roku 2015 spadl malý Gardell Martin do ledově studeného potoka a déle než hodinu a půl byl mrtev. Čtvrtý den ho propustili z nemocnice: byl naživu a dařilo se mu dobře.

Na hranici mezi životem a smrtí se pohybuje stále více lidí. Vědci totiž zjišťují, že naše existence není jako jednoduchý vypínač – u nějž poloha „zapnuto" znamená život a poloha „vypnuto" znamená smrt –, ale spíše jako stmívač, který funguje v různých odstínech mezi bílou a černou. V šedé zóně nemusí být smrt trvalá a definovat život může být obtížné. Někteří lidé tento velký předěl překročí a vrátí se – a někdy velmi podrobně popisují, co viděli na druhé straně.

Smrt je „proces, není to okamžik", píše Sam Parnia, lékař na jednotce intenzivní péče, ve své knize Erasing Death (Zbavit se smrti). Je to vlastně jako vypínání, které postihne celé tělo a při němž přestane tlouci srdce, ale jednotlivé orgány neumírají okamžitě. Parnia píše, že orgány mohou ještě docela dlouho zůstat funkční, a to znamená, že jistou dobu „po smrti" vlastně není ani smrt naprosto nezvratná.

Jen díky tomu jsou možné zázraky, kdy lidé považovaní za mrtvé i odborníky ožijí, nebo mrtvá těhotná žena donosila ve stavu klinické smrti nenarozené dítě. I tyto příběhy obsahuje reportáž v čísle časopisu National Geographic, které je k dostání od 8. dubna 2016

Fotografie k reportáži Lynn Johnsonová

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.