I z ráje se jezdí na dovolenou aneb Z Havaje do San Franciska

Jana Boemer pravidelně přispívá z Havaje, kde už nějakou dobu žije. Tentokrát nás ale zavede do San Franciska. V Česku se to zdá nepochopitelné, ale i na Havaji lidé jezdí na dovolenou…

I z ráje se jezdí na dovolenou aneb Z Havaje do San Franciska
I z ráje se jezdí na dovolenou aneb Z Havaje do San Franciska
Zdroj: archiv

Ano, i přesto, že žiji na Havaji, musím jet na dovolenou a alespoň na chvíli opustit ostrov. Kamarád Josef Blecha mě před stěhováním z Čech varoval, že mi bude chybět kultura, a měl svatou pravdu. Příroda je nádherná, denně se proměňující světlo a vlnící se oceán mě zajisté nikdy neomrzí, ale chybí mi výstavy, muzea a nakonec i staré budovy.

Nejbližší cíl, který jsme si mohli vybrat, je San Francisco. Nejbližší pevnina od ostrova znamená skoro šest hodin letu. Vždycky, když chci podniknout sebemenší výlet, uvědomuji si, že žiji uprostřed oceánu. Velkou výhodou Prahy, která leží uprostřed Evropy, je možnost sednout si do auta a ocitnout se po šesti hodinách cesty v nejrůznějších kulturách s těmi nejpestřejšími lahůdkami.

San Francisco nás překvapilo hned na letišti – s teplotou pouhých deset stupňů – a my, zvyklí na stálé teplo, jsme pěkně mrzli. Kamarádi z Prahy mi psali, že je u nás minus 20 stupňů, a tak jsem byla za těch 30 stupňů rozdílu velmi vděčna.

Architektura, galerie a… jídlo. Vynikající 

Celý týden bylo krásné počasí. Tady má člověk v únoru pocit, že s sebou musí nosit celý šatník a že každý den zažije všechna roční období. Ráno a večer je zima a přes den slunce oteplí vzduch až na 25 stupňů.

Nabažila jsem se architekturou minulého století, probrouzdala muzea, byla zklamaná Momou (San Francisco Museum of Modern Art neboli SFMOMA, pozn. red.), nadšená z Fine Arts Museum a malými galeriemi a pak, plná nových dojmů, jsem se vrhla na jídlo.

Pestrost jídla na Kauai také pokulhává – a to je také hlavní důvod, proč naše kavárna běží jak zběsilá. Tady je těžké, stejně jako u nás na ostrově, najít kavárnu s normální snídaní. Sendvič nebo hranolky s vajíčky koupajícími se v oleji nemohu ani vidět, máme toho dostatečně u nás na Havaji.

A tak jsme raději začínali s obědem v luxusním Zuni Cafe, abychom se po nejlepším rizotu mého života přestěhovali do Ferry Buildingu. Uprostřed města u vody byla zrekonstruována jedna ze starých přístavních budov a přestavěna na dobrou tržnici. Cesta k tržnici byla romantická – jeli jsme historickými trolejbusy, které byly před dvěma lety zrekonstruovány a vyjely poprvé z vozovny.

 

Budova ukrývá všechna možná lákadla – nejlepší bistra, čokoládovnu, pekárnu, kavárnu a mnoho dalšího. Zde jsem pojídala každé odpoledne ústřice a při pohledu na vodu jsem vzpomínala na cesty Bretaní. Večer jsme objevili úžasnou marockou restauraci a vychutnávali si labužnická jídla z jejich jídelního lístku.

Pohled z Oaklandu. FOTO: Jana Boemer

Až druhý den jsme zjistili, že mají hvězdu Michelina – a zaslouženě. Poslední večer jsme strávili objížďkou okolo Alcatrazu, přejeli jsme Golden Gate Bridge a nahlédli do Oaklandu.

Mít pouhých pět dní na San Francisco je asi podobné jako mít pět dní na Prahu…

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články