Jak chutná 170 let staré šampaňské

V podstatě jen opravdovou kapičku – pouhé dva mililitry – dostal znalec Philippe Jeandet na ochutnávku nejstaršího šampaňského na světě. A to přesto, že před pěti lety nelezli potápěči ve vraku lodi v Baltském moři 168 lahví, které zde odpočívaly 170 let.

Takto si mohli 170 staré šampaňské otevřít jen bohatí zájemci, kteří nelitují vydat půl milionu za jedinou lahev.

Chuti je sýrovité, kovové a sladké – sdělil Jeandet, který je nejen vinařským expertem, ale i biochemikem z Univerzity v Reims Champagne-Ardenne ve Francii. Společně s kolegy zveřejnil v pondělí v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences zjištění z analýzy jedinečného šampaňského. Nešlo jen o chuť, ale i o srovnání produkce šampaňského s dneškem.

Lahve byly objeveny v roce 2010 ve vraku u finského souostroví Åland. V roce 2011, byla jedna lahev vydražena za 30 000 eur. Peníze posloužily na financování stipendií v oboru mořská archeologie. Dalších jedenáct lahví bylo prodáno v roce 2012; ostatní zůstaly uloženy na později.

Lahve se šumivým mokem na dně moře.

Přestože umístění vraku by nasvědčovalo, že zásilka zboží směřovala do Ruské říše, právě šampaňské a jeho hladina cukru napovídá, že cíl plavby byl jiný. Rusové byli známí holdování šampaňskému s obsahem cukru vyšším než 300 gramů na litr. Zachovalé šampaňské bylo však na poloviční úrovni, a tak podle Jeandeta mělo být cílem spíše Německo. Podle současných norem jde i tak o velmi sladké šampaňské, protože například dnes nejoblíbenější brut mívá kolem 10 gramů na litr.

Dnes jsou nároky vyšší

Ve srovnání s moderním šampaňským, pobaltské vzorky mají také podstatně vyšší koncentrace kovů, jako je železo a měď, což může být důsledkem použití vyššího podílu taille - méně kvalitní šťávy z druhého lisování hroznů. Staré Vzorky jsou také méně alkoholické (asi 9,5 %) než moderní ekvivalenty (o 12%).

Přítomnost dřeva a tříslovin pak dokládá, že alkoholové i sekundární kvašení probíhalo v sudech podobně jako dnes, ale nebylo tak přísně kontrolováno. To podle Jeandeta vysvětluje, proč víno mělo krémovou či smetanovou kvalitu, která dnes není běžná a degustátoři by mu dali "kýčovité".

Podmínky, v jakých byly lahve ve vraku uloženy, byly celkem ideální při teplotách kolem 2-4 stupňů Celsia. Jeden výrobce šampaňského uložil u finského ostrova 350 lahví, aby porovnal, vždy s odstupem let, jaké bude mít takové skladování vliv na jeho mok.

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.