Jak se stát kosmonautem? Do vesmíru se může podívat každý z nás

Stát se kosmonautem je dětským snem mnoha z nás. Většina ale v průběhu dospívání zjistí, že věc není tak jednoduchá, jak se jim zdálo, a pravděpodobnost, že se jim to podaří, je docela malá.

Jak se stát kosmonautem? Do vesmíru se může podívat každý z nás

Co tedy musí člověk udělat, aby se mu dostalo privilegia opustit zemský povrch a podívat se na náš svět ze zcela jiné perspektivy?

Zdraví na prvním místě

Jedním ze základních předpokladů, který musí všichni adepti na kosmonauty splnit, je perfektní zdravotní stav. V souvislosti s tím se adepti musí naučit fyziologii lidského organismu, aby během letu dokázali lékařům v řídícím středisku přesně popsat případné obtíže.

I banální potíže jsou nepříjemné. Když letěla posádka amerického Apolla 8 k Měsíci, dostal velitel Frank Borman rýmu, nejspíš následkem špatné klimatizace. Nejčastějším problémem bývá tzv. „kosmická nemoc“, která se projevuje až u poloviny kosmonautů. Odborně řečeno se jedná o syndrom adaptace na stav beztíže (Space Adaptation Syndrome).

Jak prchají kosmonauti z explodující rakety? Chce to silné nervy

Hlavními projevy jsou nevolnost, někdy až zvracení, způsobené tím, že krev, která bývá na Zemi z velké části ve spodní části těla, se najednou rozlije do celého organismu. Onemocnění se podobá kinetóze neboli nemoci z pohybu, kdy vjem pohybu vestibulárním systémem nesouhlasí s vizuálními vjemy.

Obdobou je mořská nemoc a nevolnost v některých dopravních prostředcích. Tento stav trvá většinou několik prvních dní cesty a kosmonauti proti němu užívají obdobu léku kinedryl.

 

Pilot nebo vědec?

V začátcích vesmírných letů se na oběžnou dráhu dostávali v USA zejména zkušení piloti s vysokoškolským vzděláním ukončeným alespoň základní vědeckou hodností a s minimálně 1 500 nalétanými hodinami. Hraniční věk pro kosmonauta byl stanoven na 40 let a jeho výška nesměla přesáhnout 178 cm. Museli prokázat znalosti astronomie, včetně astrodynamiky a astronavigace. „Je třeba si uvědomit, že ve vesmíru jsou kosmonauti odkázání v první řadě sami na sebe, a v případě jakýchkoli komplikací bude jejich šťastný návrat domů záviset především na nich,“ říká Karel Pacner, novinář a publicista. S tím, jak se zlepšovala technologie a bezpečnost vesmírných letů, dostali příležitost i nejlepší vědci ve svých oborech, samozřejmě po absolvování náročného výcviku.

Rusko marně hledá kosmonauta. Zájemci jsou neschopní

Sověti tak vysoké nároky na první kandidáty neměli. Nemuseli mít vysokou školu a stačilo několik stovek nalétaných hodin. Důvod byl jasný – zatímco americké kosmické lodě byly stavěné tak, aby se kosmonauti mohli podílet na jejich řízení, Sověti s tím nepočítali, jejich kosmonauti byli v podstatě cestující, kteří nemohli zasáhnout do průběhu letu.

Jak probíhá výcvik?

Adepti vesmírných misí musí projít celou řadou psychických i fyzických testů a simulací. Nejznámější částí tréninku je nacvičování stavu beztíže. Ten kosmonauti nacvičují ve velkých vodních nádržích (podívejte se do fotogalerie zde), kde jako záchranná služba slouží potápěči. Nefalšovaný stav beztíže pak budoucí kosmonauti zažijí při parabolickém letu ve speciálně upravených letounech. Během letu, který netrvá déle než 60 vteřin, se učí manévrování v prostoru i běžným úkonům, jako je konzumace jídla a nápojů, které je mimo zemskou přitažlivost čekají.

"Přetížení, které vzniká při startu kosmické lodi, je pro lidské tělo obrovský nápor a hmotnost astronauta vzroste na několik desítek sekund až na pětinásobek. Aby si tělo na tuto zátěž zvyklo, musí kosmonauti podstoupit výcvik na centrifuze. V kabině umístěné na rotujícím rameni podstupují kosmonauti přetížení 5 – 8 G, během něhož musí plnit základní úkony,“ říká Marcel Grün, ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy.

Před samotným letem musí absolvovat také několik hodin v podtlakových a termo komorách, aby si jejich tělo zvyklo na extrémní podmínky, které mohou při pobytu ve vesmíru nastat. Lékaři současně sledují jejich reakce při vdechování kyslíku za zvýšeného tlaku nebo při různém obsahu kyslíku ve vzduchu.

Pobyt ve vesmíru je také obrovská zátěž na psychiku. Proto tráví kosmonauti během výcviku i několik dnů v izolované místnosti bez zvuku a světla, aby si zvykli na podmínky dlouhého pobytu ve vesmíru.

Soukromé lety do vesmíru

Dráha letu s Axe Apollo Space Academy. Zdroj: AASA

S rozvojem soukromých firem, které nabízejí lety do vesmíru, začíná nová éra kosmonautiky. Do vesmíru se v brzké době mohou dostat ti, kteří splní pouze základní zdravotní předpoklady. Soukromé lety do vesmíru jsou sice zatím v začátcích, nejdále se zatím dostala společnost Virgin Galactic, ale jejich rozšíření v blízké budoucnosti je více než pravděpodobné. Spolu s růstem počtu společností, které se snaží dobýt vesmír pro obyčejné smrtelníky, roste i tlak na snížení ceny za letenku.

Budou se evropští astronauti muset učit čínsky? Možná poletí do vesmíru v asijských raketách

Společnost SXC vyvíjí ve spolupráci se společností XCOR Aerospace letoun schopný vyšší frekvence startů oproti své konkurenci. Díky tomu bylo možné snížit cenu letenky až na částku dva miliony korun. Letenky do vesmíru pro širokou veřejnost začaly přitahovat další firmy mimo obor, které se rozhodly do projektů investovat a nabídnout letenky jako výhru v soutěžích. Jedním z těchto projektů je i Axe Apollo Space Academy. Výrobce pánských deodorantů Axe se rozhodl odměnit 22 lidí lístkem do výšky přesahující 100 kilometrů, která je definována jako hranice vesmíru. „Cesty do vesmíru pro každého, to je dle mého názoru další krok lidstva při dobývání vesmíru,“ říká Buzz Aldrin, legendární astronaut a druhý muž, který stanul na Měsíci, a v současnosti mluvčí globální kampaně A.A.S.A., a dodává: „Jsem nadšený, že AXE dává mladým lidem tuto jedinečnou možnost zažít to, co jsem sám kdysi prožil.“

  

Úvodní foto: NASA

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.