Jak si přitáhnout (a pak vytěžit) asteroid

V očích většiny lidí jsou asteroidy nebezpečné kusy kamene, které jsou zodpovědné za vyhynutí dinosaurů a dle hollywoodských filmů i za budoucí vyhynutí lidstva. V očích geologů a astronomů se jedná o velezajímavé objekty, které mohou skrývat poklad, pokud ho zvládneme vydolovat.

Jak si přitáhnout (a pak vytěžit) asteroid

Dolování na asteroidech je poměrně vděčným námětem vědecko-fantastických filmů, které se zabývají budoucností lidstva a jeho závislosti na neobnovitelných zdrojích. 

Jenže abychom mohli dolovat na asteroidu, museli bychom jej mít dostatečně blízko. Jednak se tam musíme být schopni sami dopravit, a za druhé by cesta nákladu z asteroidu na Zemi měla být v rozumných finančních nákladech, aby vytěžený materiál nestál horentní sumu peněz. Jak dosáhnout blízkosti asteroidu? Jednoduše, když je daleko, přitáhneme si jej. Co víc, vypadá to, že s technologií, kterou v současné době vlastníme je to možné. 

Jakkoliv to zní fantasticky, velké těžařské společnosti už jsou připraveny k akci, jakmile bude nějaký asteroid k dispozici. To sebou samozřejmě nese výhodu pro vědecké pracovníky. Velké společnosti mají zájem o financování projektu a věda se tak ‘sveze s průmyslem’. Asteroidy jsou totiž zajímavé nejen z hlediska těžařského, ale i z hlediska astronomického. Jedná se totiž o jedny z nejstarších částí Sluneční soustavy. 

A jak se asteroid přitahuje? Přirozeně hodit síť okolo asteroidu a dovézt si ho do blízkosti Země je značně energeticky náročné a s technologií kterou máme, nemožné. 

Alternativou je nechat pracovat přírodu za nás, konkrétně gravitaci. Pokud bychom vyslali k asteroidu družici (což ostatně udělat umíme, stačí si vzpomenout na misi Deep Impact nahánějící komety Tempel 1 a Hartley 2), která by jej postrčila k Zemi, mohli bychom bez velkého úsilí dosáhnout přesunu asteroidu blízko Země. Asteroid bychom museli šikovně nasměrovat do tzv. Lagrangeova bodu. To je místo, kde by měl stacionární polohu vůči Zemi a Slunci. Takových bodů je v systému Země - Slunce celkem pět, ale jen ve dvou z nich by byl asteroid schopen ‘najet‘ na oběžnou dráhu. 

Kde je problém? Ve stabilitě celého systému. Stačí malá výchylka a o asteroid přijdeme, nebo co hůř, zřítí se na Zemi. 

Ale i tato situace má řešení, jen vyžaduje o trochu víc, než spoléhání se na přírodu. Museli bychom totiž stále opravovat polohu asteroidu. Ve skutečnosti se jedná o běžnou praxi u družic, takže jde jen o aplikování technologie na asteroid. V tomto případě by se jednalo o vyslání družice do blízkosti asteroidu, která by ho konstantně popostrkovala na správnou pozici. A nebo v tomto případě držela v ‘síti‘ (pro blízký objekt už to není tak náročná alternativa, navíc není třeba asteroid nikam táhnout, jen udržovat na správném místě). 

Hlavní otázkou zůstává, jestli jsou v blízkosti Země objekty, které jsou vhodné k prvním experimentům. Autoři poslední studie objevili v databázi Zemi blízkých objektů (NEO - Near Earth Objects) dvanáct asteroidů, které bychom tímto způsobem mohli k Zemi přitáhnout. Nejslibnější z nich je 2006 RH120. K jeho popostrčení potřebujeme pouze změnit jeho rychlost o 58 m/s a v roce 2021 bychom jej měli na prahu Země. Pro zajímavost, pro misi Apollo bylo třeba změnit orbitální rychlost o 3 km/s, aby se vymanilo z oběžné dráhy Země a vydalo se na cestu k Měsíci. Takže kdo ví, možná už za deset let budou materiály z vesmíru běžnou praxí.

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.