Jak vlastně spal pračlověk? Objev nejstarší matrace přináší odpověď

Když se dnešní cestovatel navrací z cest domů, těší se zpravidla na „svou postel“. V dobách dávno minulých takové štěstí neměl. Často musel „složit hlavu“ na ne zrovna pohodlných místech a někdy byl vůbec rád, že našel přístřeší. Jak vlastně spali pravěcí lidé?

Jak vlastně spal pračlověk? Objev nejstarší matrace přináší odpověď
Jak vlastně spal pračlověk? Objev nejstarší matrace přináší odpověď
Zdroj: archiv

Vědecký tým Lyn Wadley odhalil, že si obyvatelé jeskyně Sibudu pravidelně přestýlali.

O tom, jak uléhal  lovec a sběrač  - náš  „nomádský předchůdce“ -  toho moc nevíme.  Díky archeoložce Lyn Wadley si však můžeme udělat  představu o tom, jak vypadala jeho matrace, na kterou uléhal v jeskyni Sibudu před 77.000 lety.

 

Pravěký penzion

V současnosti nejstarší objevená matrace byla součástí jeskynního obydlí , které se nachází pod skalnatým převisem nad řekou uThongathi  v jihoafrické provincii KwaZulu-Natal .  Pokud lze dnes nedaleký Durban považovat za vyhledávané centrum batůžkářů,  pravěcí lovci a sběrači osidlovali Sibudu už před 80.000 lety a tento „bed and breakfast“ jim sloužil dobrých 40.000 let.  Tato jeskyně představovala  obydlený prostor, který neodděloval společné jídlo, práci a spánek, a tak zde možná „snídaně do postele“ nebyla výjimkou.  A podobně jako batůžkáři zde lovci a sběrači pobývali pár dnů až týdnů: dokud měli „z čeho žít“, a poté  se posunuli dále po vlastní ose.

Neusnout na vavřínech, ale na rákosu a ostřici

Pro to, aby si byla Wadley svým objevem nejstarší matrace jista, podrobila její fosilizované zbytky mikroskopické analýze. Ve chvíli, kdy měla výsledky „na stole“, mohla konstatovat,  že rostlinné součásti  matrace vykazovaly znaky opakované komprese a  slehávání. A také  to, že pravěcí nocležníci v Sibudu neusínali právě „na vavřínech“.  

Základ matrace totiž tvořil u řeky nasbíraný rákos, ostřice a také listy Cryptocarya woodii.  Mezi vlastnosti  této aromatické rostliny, která  se dodnes používá v tradiční medicíně, patří, že  dokáže odpuzovat člověku obtížný hmyz.Tyto repelentní schopnosti  musely být vysoce ceněny jak pro klidný spánek, tak zejména jako prevence proti přenosu životu nebezpečné malárie.

Voňavé a čisté prádlo? Oheň to zařídí

Pravěké lůžko však nebylo  díky rostlinným materiálům  jen „voňavé“,  ale také „čisté“. Vědecký tým Lyn Wadley totiž odhalil, že si obyvatelé jeskyně Sibudu pravidelně přestýlali.  Ve chvíli, kdy se jim matrace zdála příliš zanesená nepořádkem, zbytky  škůdců či  jídla,  tak ji prostě  spálili. Z tohoto hlediska je pozoruhodné, že oheň zde nebyl používán pouze pro účely vaření či udržování tepla, ale pravděpodobně také jako „hygienický nástroj“.  Jeho pomocí se jeskynní příbytek  udržoval „čistý“ a připravený pro další příchozí „pra-nomády“, kteří zde mohli na poměry bezpečně a pohodlně složit hlavu…

 

Úvodní ilustrační foto: Isifa

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články