Jazyky, které se rodí: od elfštiny po klingonštinu

Vymírání jazyků je jedním z problémů, které nás mohou znepokojovat, ale nemůžeme s nimi nic dělat. Naštěstí se jazyky také rodí – a ty, které vznikají, jsou velmi zajímavé.

Jazyky, které se rodí: od elfštiny po klingonštinu

Už od starověku si lidé uvědomovali, že lidská řeč je velmi nedokonalý nástroj. Vznikla, aby se pomocí ní vyměňovaly v tlupě informace především o jednoduchých tématech, jako lov nebo rozmnožování. Pro tak složité záležitosti jako je náboženství nebo filozofie rozhodně není zařízený. Potýkali se s tím antičtí myslitelé, křesťanští teologové i intelektuálové 19. století. 

Není divu, že brzy začaly vznikat jazyky, které měly vady přirozených řečí napravit. Jednalo se o složité systémy, nejčastěji pochopitelné jen svým tvůrcům. Snažily se o různé cíle: aby byla řeč tak krásná, aby přesvědčila pohany o pravdě křesťanství, aby navázala na prajazyk, jímž se mluvilo před pádem babylonské věže, nebo aby ze světa odstranila nepřesnost či lež. 

Tajemství řeči: Hledá se recept na univerzální prajazyk

Jazyk, který měl přinést mír

Prvním (a vlastně jediným) umělým jazykem, který se opravdu rozšířil, bylo esperanto, dílo židovského lékaře Ludvíka Lazara Zamenhofa. Muž žijící na území dnešního Polska intuitivně vycítil, že za problémy světa mohou rozdílné jazyky.V jeho době, na konci 19. století, to nebylo tak úplně od věci. Nacionalismus tehdy slavil vítězství a jednou z jeho opor byly právě národní jazyky. Zamenhof už jako student pochopil, že porozumění mezi národy nebude možné, dokud lidé budou používat různé řeči. A rovnou si vytyčil i cíl – vymyslet jazyk, který by lidi spojoval. 

Zamenhof byl ale na rozdíl od středověkých učenců i osvícenců realista. Bylo mu jasné, že jeho řeč, byť sebelepší, nemůže nikdy ostatní řeči nahradit. Plánoval však, že by se vyučovala na školách jako druhý jazyk. Stejně realistický přístup zvolil, když přemýšlel, jak by měla univerzální řeč vypadat. Vyšel z toho, jakými řečmi Evropané nejvíc mluví a právě tyto řeči použil jako základ nového systému. Roku 1887 vydal první učebnici jazyka, jenž nazval Lingwe uniwersala (neboli Univerzální jazyk). Podepsal ji však pseudonymem Doktoro Esperanto (Doktor doufající) a právě pod tímto názvem se pak řeč proslavila. 

Poslechněte si, jak zní esperanto:

Od té doby se esperantu podařilo rozšířit opravdu nečekaně. Dnes jím podle odhadů hovoří až dva miliony mluvčích, což je víc než u spousty živých jazyků. Stal se dokonce jediným umělým jazykem, v němž je možné sloužit katolickou mši. V současné době je největším cílem esperantistů snaha doplnit evropskou hymnu slovy v esperantu. 

Mimina prý rozumějí svým matkám, řídí se tónem hlasu

Jazyk z pohádek

Dílo J. R. R. Tolkiena dnes zná celý svět. Zfilmovaná trilogie Pán prstenů patří k nejúspěšnějším filmům vůbec, očekává se, že dvoudílný Hobit bude podobný trhák. Diváky fascinoval nejen epický příběh, ale také několik umělých jazyků, které Tolkien pro své knihy vymyslel. Když první z řečí vymýšlel, bylo mu teprve 18 let – a rozhodně ho nemohlo napadnout, že by o 100 let později tyto jazyky znaly miliony lidí po celém světě. 

Tolkien stvořil několik jazyků. Protože byl vystudovaný lingvista, vycházel přitom z mnoha řečí, které ovládal. Hlavním zdrojem inspirace se pro něj stala finština, ale později slovní zásobu i výslovnost elfských jazyků doplnil i o výrazné prvky velštiny. Nikdy však nevytvořil kompletní gramatiku a ani celou slovní zásobu. Na doplňování sice pracoval celý život, ale řada jeho poznámek je stále ještě pozoruhodně roztříštěných. Dnes existují dva vědecké časopisy, které se zabývají odkazem Tolkienova díla a studiem jím vytvořených jazyků. 

Poslechněte si, jak zní elfština:

Tolkienův pokus vytvořit fantastické jazyky inspiroval celou řadu následovníků. Nové řeči tak od poloviny 20. století vznikaly jako houby po dešti. Pro romány, filmy a později i pro seriály. Některé vymýšleli přímo scénáristé, jiné vznikaly až zásluhou fanoušků. 

Gorila, která se naučila mluvit

Klingoni a Dothrakiové

V americkém seriálu Star Trek se už od jeho nejstarších dílů objevovali mimozemšťané nazývaní Klingoni. V 80. letech sloužili pro americké publikum jako taková vesmírná obdobu komunistů. Mluvili podivných chraptivým jazykem, který se po většinu existence seriálu skládal z pouhého tuctu slov. Když se ale seriál probojoval v podobě celovečerního filmu na stříbrné plátno, bylo potřeba, aby se klingonština stala složitější. 

Producenti si najali jednoho z nejlepších odborníků na indiánské řeči, jazykovědce Marca Okranda. Ten vytvořil hrdelní řeč složenou především ze silných přízvuků a nemelodických slabik plných znělých souhlásek. V jeho díle pak pokračovali další jazykovědci a klingonština se přirozeně rozšiřovala a rostla. 

Naučte se klingonsky: 

Dnes na světě existuje několik stovek fanoušků, kteří jsou schopní plynně v ní konverzovat prakticky na libovolné téma. Dokonce vyšly i čtyři překlady klasických literárních děl do tohoto smyšleného jazyka: nejslavnější je Shakespearův Hamlet, jenž byl v klingonské verzi vydán dokonce i v češtině. Klingonština je také jedním z mála jazyků, jenž je chráněný copyrightem. Veškerá práva na výslovnost, gramatická pravidla i slovník vlastní filmové studio Paramount. 

Podobně vznikl i umělý jazyk dothraki pro současný seriálový hit Hra o trůny. Televizní stanice HBO, která seriál produkuje, však tentokrát oslovila skupinu Language Creation Society. Dothrakčtina vznikla ve spolupráci 30 jazykovědců; vytvořili jí kombinací turečtiny, ruštiny a estonštiny. V době, kdy běží druhá sezona seriálu, má už tým lingvistů pro dothrakčtinu přes 3500 výrazů…

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.