Jsme připraveni na přestupnou sekundu? Rok 2017 bude o celou vteřinu delší

Mezinárodní služba rotace Země naposledy přidala vteřinu 1. července 2015. Prvního ledna 2017 nás to čeká znovu. Proč je to důležité a jaké tato operace s časem může mít následky? Pokud bychom nepřidávali přestupné sekundy, postupně by se atomový čas odklonil od slunečního času. Není to ideální řešení. Už Aristotelés a Hérakleitos se před 2500 lety hádali o čase. A tyto diskuze trvají dodnes. Některé Země (například USA) se vyslovily pro zrušení přestupných sekund. Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) však loni hlasovala pro udržení této praxe s tím, že potřebujeme více studií pro určení vlivu na světové telekomunikační systémy.

Obrázek není k dispozici
Zdroj: VLP

Jedna vteřina, jak by mohla ovlivnit dění na planetě? Celý svět počítačových systémů je postaven na jedničkách a nulách, minuta má vždy šedesát sekund, ne více ani méně. Ve světě fungujícím v globálních digitálních sítích může pouhá vteřina navíc způsobit nemalé potíže. V roce 2012 nefungoval několik hodin celosvětový letecký rezervační systém, protože vnitřní časomíra počítačů se neshodovala s externími systémy. Vteřina navíc také rozhodila některé internetové servery. A držení kroku s přesným časem ovlivňuje dokonce i dění mimo Zemi. Vesmírné mise jsou závislé na přesné navigaci, časová chyba však může vést k chybě navigační a tím ohrozit například nejnovější misi Juno monitorující Jupiter z jeho oběžné dráhy.

Mohlo by vás zajímat:

Atom versus astronomie

Podle úřadu IERS (International Earth Rotation and Reference Systems Service neboli Mezinárodní služba rotace Země), který pravidelně analyzuje odchylku mezi atomovým a astronomickým časem. Časoměřiči IERS pracují s časem stanoveným absolutně pravidelnými atomovými hodinami. Moderní hodiny tikají do rytmu zemské rotace, jejímž základem je čtyřiadvacetihodinový cyklus, tedy doba, kdy se jednou otočí kolem své osy. Na úrovni sekund však doba rotace planety kolísá, a to především v důsledku gravitačních efektů Měsíce. Jeho působení zpomaluje zemskou rotaci v průměru o 1,5 až 2 milisekundy za den.

Na úrovni sekund doba rotace planety kolísá, a to především v důsledku gravitačních efektů Měsíce. Jeho působení zpomaluje zemskou rotaci v průměru o 1,5 až 2 milisekundy za den.Zdroj: NASA

Hrátky s časem

Podle mluvčího US Naval Observatory Geoffa Chestera se naposledy atomový a astronomický čas shodoval v 19. století. Pokud bychom neupravovali čas určený rotací Země, v roce 2100 by byl rozdíl dvě až tři minuty. Do roku 2700 by to byla půl hodina.
Přestupnou sekundu není třeba řešit každý rok protože v některých obdobích se Země otáčí bez výrazných zpomalení. S operací přídavné vteřiny se začalo v roce 1972 a od té doby bylo do běhu času zasaženo 26krát. Poprvé však bylo přidáno celkem 10 vteřin. V osmdesátých letech byla přestupná sekunda přidávána téměř každý rok.

V případě potřeby se přestupná sekunda zavádí obvykle 31. prosince nebo 30. června o půlnoci UTC. Při přidání jedné sekundy tak, že po 23:59:59 následuje ještě 23:59:60 a teprve potom 00:00:00. Tato úprava je provedena na celém světě ve stejný okamžik. V Česku tedy v 1:00 SEČ 1. ledna nebo ve 2:00 SELČ 1. července.
V případě potřeby by bylo možné i sekundu ubrat, a tak by po 23:59:58 následovalo hned 00:00:00. Dosud k tomu ale nikdy nedošlo, protože rotace Země se stále mírně zpomaluje.