Jsou ryby vědomé bytosti? Mohou prožívat emoce a myslet?

Nad otázkou, zda zvířata, odlišná od člověka, mají schopnost myslet a mít emoce, se diskutuje celá staletí. Jeleni, psi nebo třeba medvědi podle mnoha expertů i laiků mají úroveň vědomí do jisté míry podobnou té lidské. Podobně se za emočně inteligentní považují třeba delfíni. Ale co třeba ryby, brouci nebo rostliny – mohou i tito tvorové prožívat emoce? A je to vůbec možné zjistit?

Sonia Rey Planellas z Univerzity ve Stirlingu zkoumala se svým týmem některé ryby a došli k závěru, že i obyvatelé vodní říše nejsou tak jednodušší tvorové, jak jsme si doposud mysleli.

Vědci se na odpovědi zatím neshodli. Jedni tvrdí, že například ryby nemají na prožívání emocí mozkovou kapacitu. Argumentují tím, že jejich mozky jsou relativně malé a jednoduché a postrádají mozkovou kůru, která zprostředkovává přenos informací na vysoké úrovni, jako je tomu například u savců. Všeobecně se má za to, že ryby projevují jen malou schopnost učení a disponují velmi jednoduchým behaviorálním repertoárem. Reakce ryby v nepříjemné situaci sice nespadají do úrovně reflexů, ale jsou velmi jednoduché a mají malý či nulový emocionální obsah.

Skutečnost, že ryby mohou, podobně jako savci, prožívat emocionální horečku samo o sobě nedokazuje, že jsou to vědomé bytosti. Ovšem vyvrací to jeden z argumentů, že nemohou prožívat emoce.

Sofistikované chování

Proti tomuto názoru stojí druhá skupina vědců, podle kterých je možné, že ryby mohou prožívat emoce, a to hned z několika důvodů. Přestože je jejich mozek organizován jinak než mozek savčí, obsahuje struktury se stejnými evolučními kořeny. Jedná se o části mozku hrající klíčovou úlohu při vytváření emocí (amygdala) a podporu učení (hippocampus). Pokud dojde k poškození těchto oblastí, pozorujeme podobné chování u savců i ryb, což naznačuje, že tyto části mozku slouží u ryb k podobné funkci. K dispozici je také velké množství výzkumů, jenž ukazují, že ryby mají dobré kapacity učení, které používají k řadě sofistikovaného chování. Některé druhy například dokáží porazit nepřítele díky pozorování a zapamatování si předchozích bojů. Další využívají mentální mapy k navigaci. A jiné si jsou schopné vyrobit a používat nástroje – například k otevření mušlí mlžů. Víme také, že ryby mohou vnímat a reagovat na škodlivé podněty, jako jsou chemické látky – například kyselina octová. Sonia Rey Planellas z Univerzity ve Stirlingu zkoumala se svým týmem některé ryby a došli k závěru, že obyvatelé vodní říše nejsou tak jednodušší tvorové, jak jsme si doposud mysleli.

Až donedávna vědci předpokládali, že mezi obratlovci mohou vykazovat emocionální horečku pouze savci, ptáci a plazi. A tedy mají kapacitu pro vědomí. Ryby byly z této skupiny vyloučeny.

Emocionální horečka

K identifikaci vědomí používají vědci jeden typický rys: přehřátí organismu stresem či tzv. emocionální horečku. Jedná se o fyzikální reakci podobnou horečce způsobené infekcí, ale v tomto případě je spouštěčem stresující situace. Jednoduše řečeno: v reakci na stres stoupne tělesná teplota. Až donedávna vědci předpokládali, že mezi obratlovci mohou vykazovat emocionální horečku pouze savci, ptáci a plazi. A tedy mají kapacitu pro vědomí. Ryby byly z této skupiny vyloučeny. Sonia Rey Planellas se svým týmem dokázala opak. Studovala zebřičky (dánio pruhované) vystavené stresové situaci – ve výzkumném akváriu je na určitou dobu chytil tým vědců do sítě. Vzhledem k tomu, že ryby jsou živočichové studenokrevní, potřebují se přesunout do prostředí, které odpovídá jejich vnitřnímu fyziologickému stavu. Po prožití stresové situace by se tedy zebřičky měly přesunout do teplejších vod. Po patnácti minutách v síti, byly ryby propuštěny na svobodu a mohly se volně pohybovat do dalších částí akvária, z nichž každá byla vyhřátá na jinou teplotu. Vystresované ryby strávily mnohem delší dobu v teplejší vodě, než ty, které v síti nebyly. Jejich tělesná teplota stoupla o 2 až 4 stupně Celsia. Příčinou může být podle Sonii Rey Planellas právě emocionální horečka.

Skutečnost, že ryby mohou, podobně jako savci, prožívat emocionální horečku samo o sobě nedokazuje, že jsou to vědomé bytosti. Ovšem vyvrací to jeden z argumentů, že nemohou prožívat emoce. Ryby jsou komplexní tvorové, kteří mohou být vnímaví, alespoň do jisté míry. A co je nejdůležitější, toto odhalení by mohlo mít vliv na to, jak chápeme vývoj emocí a vědomí u obratlovců, nemluvě o potřebě ochrany životních podmínek ryb.

Mohlo by vás zajímat:

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Nejčtenější články

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.