Kaloní kojenci nepijí krev, ale sunar a kravské mléko
Vypadají jako netopýři, ale jedná se o kaloně.V Austrálii se mláďata těchto létajících savců často ocitnou bez matek. Úkol odchovat je pak připadne lidem.
Kaloni jsou neškodní a mnohem hezčí než netopýři. Jsou dokonce užiteční, některé druhy totiž opilovávají květy stromů. Přesto v přírodě nemají na růžích ustláno. Někteří jsou loveni pro chutné maso, jiné druhy zase bojují (a prohrávají) s parazity. Druhý případ postihl v australském Quennslandu kaloně zlatotýlé.
Pro jejich mláďata slouží nemocnice Tolga v Athertonu. Tam se starají o 30 mláďat a 60 dospělých kaloňů, kteří trpí problémy po infekci způsobené klíštětem. V době, kdy tyto epidemie propukají, musí personálu pomáhat i dobrovolníci – například Helen Darbellyová a Jasmin Croftová. Klíšťata každoročně způsobí smrt stovkám kaloňů, u ohroženého kaloně zlatotýlého znamená každé mrtvé mládě velkou komplikaci pro přežití celého druhu.
Jak se kojí kaloni
Kaloní nemocnice tak mohou během jediné sezony odchovat až 300 mláďat. Kaloňata se krmí buď sunarem nebo plnotučným kravským mlékem – obé jim chutná a prospívá. Musí se pomocí lahve „kojit“ každé 2-4 hodiny po dobu asi tří měsíců, od listopadu do začátku ledna. Pak sezona klíšťat končí a ošetřovatelé mohou kaloně v klidu vypustit do přírody. Mláďatům se dává svoboda vždy ve skupinách po deset, aby se v oblasti nepřemnožila.
Ošetřovatelé je nepustí do přírody rovnou, kaloňata se nejprve tři dny učí ve velké kleci létat. Současně se naučí žít v kolonii a v přírodě se pak rychleji stanou její součástí. Aby aklimatizace na opravdový život proběhla co možná nejvíc bez problémů, mohou se kaloňové ještě měsíc vracet pro příkrmy.
