Kam se dosud nikdo nevydal: Voyager zdraví z hranice Sluneční soustavy
Vesmírná sonda Voyager 1 vstoupila do prostoru mezi naší sluneční soustavou a mezihvězdným prostorem. Na cestě je už 34 roků.
Podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) to vyplývá z dat, které sonda za poslední rok odeslala. Do mezihvězdného prostoru by se Voyager 1 měl podle vědců dostat během několika příštích měsíců nebo let.
Oblast, kde se sonda vzdálená asi 18 miliard kilometrů od Slunce nachází, se podle Eda Stonea z Kalifornského technického institutu v Pasadeně vyznačuje mimo jiné tím, že se zde rychlost slunečního větru blíží nule a intenzita magnetického pole se zvyšuje.
Bubliny a Voyager
Již dříve vědci upozornili na to, že magnetické pole na okraji sluneční soustavy není hladké, ale tvoří se v něm řada magnetických bublin, jejichž průměr odpovídá vzdálenosti Země od Slunce. Získaná data také podle astronomů ukazují, že částice s větší energií mohou z naší sluneční soustavy pronikat do mezihvězdného prostoru a obráceně.
Sondy Voyager 1 a 2 vyslaly Spojené státy do vesmíru v roce 1977. Družice vyfotografovaly všechny vnější planety sluneční soustavy a pokračovaly v cestě k jejím hranicím. Obě sondy doputovaly nejdál ze všech zařízení, které kdy lidé vytvořili. Voyager 1 se pohybuje vyšší rychlostí, takže je od Země dál než jeho sesterská sonda. Ta je podle NASA v současnosti asi 15 miliard kilometrů od Slunce.
Sonda Voyager se dostala dokonce i do vědecko-fantastického filmu; konkrétně ve filmu Star Trek z roku 1979 se stala tato sonda málem zkázou Země.