Kanibalismus ve vesmíru aneb Když se galaxie polykají navzájem
Pohlcení jedné galaxie druhou není ve vesmíru nikterak neobvyklou záležitostí, ba naopak. Usuzuje se, že galaktický kanibalismus je poměrně běžný. Těžší je přistihnout galaxie v procesu pohlcování, ne až po něm.
Kanibalismus pomáhá při výzkumu černých děr
Galaktický kanibalismus je důležitým efektem pro studium vývoje galaxií, neboť by mohl objasnit vznik supermasivních černých děr. Na rozdíl od malých černých děr, o kterých víme, že vznikají gravitačním kolapsem hvězdy, toho o původu supermasivních černých děr příliš mnoho nevíme. Pro jeho objasnění byl důležitý objev černé díry střední hmotnosti, vyplňující propastný hmotnostní rozdíl mezi dvěma druhy černých děr. První objevená středněhmotná černá díra se má nacházet nedaleko našeho galaktického centra, objevena byla v roce 2004. Záhy na to byl tento objev zpochybněn skupinou německých astronomů, jestli je zpochybnění pravdivé zatím není jasné.
Objev středněhmotné černé díry HLX-1 (HyperLuminous X-ray source 1) je naštěstí bez pochyb. Tato černá díra obíhá kolem galaxie ESO 243-49, vzdálené 290 miliónů světelných let od Země a její hmotnost je přibližně 20 000 hmotností slunečních. Byla pozorována v roce 2009 za pomocí evropské družice XMM-Newton.
Záhadný původ hvězdokup
Tým australských vědců se rozhodl pozorovat tento objekt s cílem zjistit, zdali se v blízkosti nenacházejí mladé hvězdokupy. K tomu sloužilo pozorování z družice Swift ve vysokoenergetické části spektra a z HST (Hubble Space Telescope), který pokryl blízkou infračervenou oblast, viditelné a blízké ultrafialové spektrum. Z pozorování se zjistilo, že kolem této černé díry skutečně mladé hvězdokupy existují. Vzhledem k poloze objektu v galaxii je možné říct, že pozorované hvězdokupy určitě původně nanáleží k ní, neboť mladé hvězdokupy se vyskytují prakticky jen v rovině galaxie, kde je k jejich vzniku dostatek mezihvězdného prachu a plynu.
Větší galaxie umí roztrhat tu menší a my umíme zjistit, kdy to bylo
Všechny indicie naznačují, že černá díra HLX-1 je ve skutečnosti jádro malé galaxie, která byla pohlcena svojí velkou sousedkou. Při této kolizi větší galaxie slapově roztrhala menší galaxii a pohltila její hvězdy. Jak je možné, že potom pozorujeme mladé hvězdokupy v okolí díry? Může se jednak stát, že slapové síly nepřemůžou gravitaci černé díry a hvězdokupy nezvládnou odtrhnout. Druhé možné vysvětlení je fakt, že při kolizi se šíří galaktickým prostředím tlaková vlna, která může v okolí kolize vyvolat tvorbu nových hvězd, které v tomto případě pravděpodobně nejsou starší než 200 miliónů let. Stáří hvězd by v tomto případě bylo totožné se stářím srážky, což by astronomům umožnilo unikátní datování případu galaktického kanibalismu.
Pokud jsou středněhmotné černé díry skutečně jádry malých galaxií, odkrývá to další kousek záhady galaktického vývoje. Naznačovalo by to, že galaxie, které známe dneska, jsou ve skutečnosti výsledkem četných srážek trpasliších galaxií, jejichž střed tvoří středněhmotné černé díry.
Hlavní fotografie: Wikipedia / Filip Lolić
