Kapustňáci prohrávají souboj o životní prostor

Složitou situaci floridských kapusňáků přibližuje v dubnovém čísle časopisu NATIONAL GEOGRAPHIC reportáž Mela Whita s úchvatnými snímky Mela Whitea. Velkým savcům se smrskává životní prostor a zájem o turistů není také vždy jen ku prospěchu.

Zdroj: National Geographic/Paul Nicklen

Kapustňák širokonosý (z řádu sirén či ochechulí) váží až 500 kilogramů a někdy i víc a vypadá trochu jako baculatý delfín nebo malá velryba, i když s nimi není v žádném příbuzenském vztahu.

(Kapustňáci mají společné předky se slony.) Kapustňáci nemají tukovou vrstvu, která velrybám umožňuje snášet chlad. Ve vodě, jejíž teplota nedosahuje 20 °C, zeslábnou a uhynou.

Poddruh žijící v USA je kapustňák širokonosý floridský. Je rozšířen v pobřežních oblastech Atlantského oceánu a Mexického zálivu. V zimě, kdy teplota mořské vody klesá, se kapustňáci shromažďují u přírodních vřídel ve vnitrozemí a dalších zdrojů tepla. Nepohrdnou ani výtokovými trubkami elektráren.

Jsou kapustňáci oškliví? Říká se, že hezký je ten, kdo se hezky chová, a o kapustňácích to platí. Velké a husté kosti jim umožňují ve vodě regulovat vztlak. Evoluce však nevzala v úvahu, že díky takovým kostem budou kapustňáci mnohem zranitelnější při srážkách s loděmi a že za taková střetnutí častěji zaplatí životem.

Jejich plochý a zvrásněný obličej je stejně citlivý a svalnatý jako lidský jazyk a je dokonale přizpůsobený ke spásání vodních travin. A co ty zvláštní chlupy po celém obličeji? Jsou to smyslové vousky, stejné jako mají kočky a psi. Jsou spojené s citlivými buňkami a přenášejí do mozku i ten nejslabší hmatový vjem. Kočky a psi mají na hlavě takových vousků asi padesát; kapustňáci jich mají 600.

Kapustňáci nemohou za to, že se vyvinuli v prostředí bohatém na potravu a chudém na predátory. Díky tomu jsou neopatrní a zranitelní. Jejich přežití závisí na naší ohleduplnosti vůči nim a na naší ochotě dělit se o přeplněnou planetu.

Související články