Když se křesťané modlí k Bohu, hovoří s konkrétní osobou

Když se podíváte na modlitbu vědeckým aparátem neurobiologie, zjistíte, že je podobná rozhovoru s kamarádem.

Když se křesťané modlí k Bohu, hovoří s konkrétní osobou
Když se křesťané modlí k Bohu, hovoří s konkrétní osobou
Zdroj: archiv

Modlitba je fascinující fenomén – jedinečný, stále záhadný a občas vysmívaný. Kromě člověka ji žádný jiný živočišný druh nezná, provází náš druh od jeho prapočátků a vydržela až do 3. tisíciletí – zřejmě v podstatě v nezměněné podobě. Čím to? 

Evoluce neexistuje a člověk byl stvořen před 10 000 lety, myslí si půlka Američanů

Pro ateisty představuje modlitba zbytečný a evolučně zastaralý nástroj, pro věřící je však přímou cestou, jak komunikovat s Bohem. Nehodláme zde odpovídat na otázku, kdo má pravdu, nesmírně zajímavé je totiž i to, co se během modlitby děje v našem mozku. Zkoumal to dánský neurobiologický tým vedený Uffe Schjødtem. Podle jejich studie se modlitba příliš neliší od běžného klábosení s kamarády nebo sousedy.

Lidský mozek se vyvíjel tak, aby se pračlověk domluvil s ostatními lovci. Ne, aby komunikoval s neviditelnými a nehmotnými bytostmi, které představují abstraktní ideje nebo symboly. Přestože se tyto dovednosti změnily a vyvinuly, je na našem mozku stále vidět jeho biologický původ a odráží se v něm způsob života i uvažování našich prapředků. 

Dánští vědci sledovali pomocí magnetické rezonance mozky modlících se křesťanů. Přestože je pro křesťany Bůh neviditelný, všemocný a všudypřítomný, během modlitby se neaktivovaly ty části mozku, které zodpovídají za zpracování abstraktních konceptů. Místo toho neurobiologové pozorovali, že se při modlitbě více zapojují oblasti, které používáme při normálních rozhovorech s ostatními lidmi.

Na pokec s Bohem

Podle neurobiologů to znamená, že věřící s Bohem komunikují jako s konkrétní osobou – a to přes jeho značnou teologickou komplikovanost a abstraktnost. Nečekaně se ukázalo, že to neplatí u těch, kdo se modlí jen nepravidelně a sporadicky. Zdá se tedy, že náš mozek se umí naučit vnímat božstva jako konkrétní osoby – stačí mu k tomu jen pravidelnost a silná víra.

Kazatel fanatik má 4 roky. Umí ale strhnout davy nadšených…

Současně Schjødtův tým tvrdí, že z hlediska vědy o mozku není modlitba něco výjimečného nebo nesdělitelného. Z pohledu mozkových funkcí na ní není nic speciálního, jde jen o druh komunikace – jenž se zřejmě vyvinul z lidské schopnosti sociálně komunikovat. Schjødt se nebojí ani dalších velkých otázek – „co když to znamená, že víru v Boha máme tímto způsobem uloženou v mozku?“ Nebo je to naopak a „Bůh je jen neviditelný přítel, který nám může vždy naslouchat?“ A má pro ně i odpověď: „Naštěstí jsem vědec, který studuje fyzický svět a tyto otázky jsou zcela mimo můj vědecký obor…“

 FOTO: Thinkstock

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články