Klonování neandrtálců: Bláznivý nápad jednoho amerického vědce, nebo reálná budoucnost?

Podaří se lidem "stvořit" neandrtálce? Není to příliš odvážný pokus? Nehrajeme si s ohněm?

Klonování neandrtálců: Bláznivý nápad jednoho amerického vědce, nebo reálná budoucnost?

Zpráva, která jako by vypadla ze slavného filmu Jurský park: americký profesor genetiky George Church, jenž v 80. letech minulého století stál u rozvoje výzkumu lidského genomu, prý věří, že dokáže stvořit neandrtálské dítě. Jediné, co potřebuje, je "žena dobrodružné povahy", která by tvora vyhynulého zhruba před 33 000 lety porodila, řekl údajně německému listu Der Spiegel. Později však tvrdil, že byl špatně pochopen.

Neandertálec (Homo neanderthalensis, nebo Homo sapiens neanderthalensis) je předvěká forma člověka řazená buď do druhu Homo sapiens, nebo vyčleňovaná jako samostatný druh. Jeho ostatky byly vůbec prvními prozkoumanými fosíliemi pravěkého člověka se zveřejněnými výsledky. První lebky neandertálců byly objeveny v belgické lokalitě Engis roku 1829 a ve Forbesově lomu v Gibraltaru roku 1848. Tyto nálezy však byly uloženy v muzeích, a proto je často za první lokalitu nálezu kosterních pozůstatků mylně považováno údolí Neandertal nedaleko Düsseldorfu, ze kterého byl odvozen i název této vývojové větve.

Po mediálním poprasku, který tento rozhovor vyvolal, genetik listu Boston Herald sdělil, že jeho slova byla špatně interpretována, na čemž se mohl podílet i chybný překlad. Prý jen prohlásil, že pokud by podobné klonování bylo jednoho dne možné, pak bychom o něm měli diskutovat už nyní.

Tak kde je pravda?

Church upřesnil, že jeho práce se soustřeďuje na způsoby, jak povolat genetiku, DNA a sekvence genů na pomoc při zlepšení lékařské péče, stejně jako vývoje syntetických paliv, materiálů a dalších produktů - a ne na reprodukci dávných lidských druhů.

Během posledních dvou desetiletí prý poskytl snad 500 rozhovorů o svém výzkumu, a tenhle byl první, který se tímto způsobem vymkl kontrole. "Neuteču od toho," dodal pro Boston Herald, "budu to používat jako výukový prostředek při rozhovorech o žurnalistice a technologii."

Vědci vrátili mládí 100 let starým buňkám. Blíží se nesmrtelnost?

Ve svých hypotetických úvahách, které citoval Der Spiegel, Church uvedl, že by potenciální vytvoření "alternativního druhu" mohlo mít pro lidstvo výhody. "Neandrtálci mohli myslet jinak, než myslíme my," řekl. "Víme, že měli větší lebku. Mohli být ještě inteligentnější než my. Až přijde doba, kdy bude potřeba vypořádat se s nějakou epidemií nebo dostat se z planety, pak si lze představit, že by jejich způsob myšlení mohl být užitečný," dodal Church.

150 let staří neandrtálci

Kdyby byl Churchův proces úspěšný, pak by podle internetového serveru news.com.au mohli "nově stvoření" neandrtálští lidé žít až do věku 120 nebo dokonce 150 let, být imunní vůči virům a odolní proti rakovině. Neandrtálci byli běžně pokládáni za primitivní obyvatele jeskyní. Nový výzkum zjistil, že neandrtálci nám byli více podobní, než se dosud tušilo, a možná se dokonce křížili s druhem Homo sapiens.

Pokud jde o etické otázky podobného výzkumu, je o nich podle Churche potřeba diskutovat. "Myslím, že bychom měli být dost opatrní, ale to neznamená, že bychom měli uvalit moratorium na nové technologie," řekl. "Vyžaduje to licence, dohled, testy. A také se musíme ujistit, že o tom všem bude poučena veřejnost."

 

Úvodní ilustr. foto: Wikipedia

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.