Kmenované buňky už umí genetici získat z klonovaných embryí

Americkým vědcům se podařil toužebně očekávaný průlom v oblasti klonování. Vyprodukovali kmenové buňky z klonovaných lidských embryí, což by mohlo vést k nové cestě, jak účinně pokročit v léčbě například Parkinsonovy choroby nebo cukrovky. IO svém úspěchu informovali v odborném časopise Cell.

Kmenované buňky už umí genetici získat z klonovaných embryí

Vědcům se po více než 15 letech světových neúspěchů a jednoho otevřeného podvodu nakonec podařilo vytvořit lidské kmenové buňky stejnou technikou, jakou vznikla klonovaná ovce Dolly v roce 1996. Transplantovali genetický materiál z dospělé buňky do neoplodněného vajíčka, jehož vlastní DNA ale odstranili.

Vyvinuli tak lidské embryonální kmenové buňky, což představuje jakýsi svatý grál v embryonální biologii: jde o prazáklad, z něhož vyklíčí více než 200 druhů speciálních buněk vytvářejících různé tkáně, které pak tvoří lidské tělo.

Překonali etické překážky

Objev by tak měl mít nesmírný význam v oblasti medicíny doposud svazované nejen neustále se vršícími technickými překážkami, ale i přetrvávajícími etickými otázkami.

Doposud byla nejpřirozenějšími zdroji kmenových buněk lidská embrya, jejichž využívání ve vědě představovalo etické kontroverze. Nejnovějším prostředkem oznámeným vědci z Oregonské univerzity a tamějšího výzkumného střediska jsou neoplodněná lidská vajíčka.

Podle zprávy časopisu Cell oregonští vědci získali kmenové buňky z šesti embryí vzniklých z darovaných vajíček. Dvě embrya dostala DNA z kožních buněk dítěte s genetickou poruchou a ostatní měla DNA z kožních fetálních buněk.

Výzkum zabral šest let

Vedoucí výzkumného týmu Shoukhrat Mitalipov řekl, že úspěch se nedostavil kvůli jedné technické inovaci, ale z revize celé řady procesních kroků. Upozornil, že trvalo šest let, než jeho tým dosáhl cíle, a to poté, co se mu nejprve totéž podařilo s opičími embryi.

Za mezník na velmi dlouhé cestě k transplantační tkáni označil podle AP informaci bostonský expert na buňky George Daley.

Odstraněním potřeby lidských embryí odpadá etická překážka a odbouráním původní DNA se zase překonávají potíže s odmítavou imunitní reakcí organismu. Mohou se tak významně rozšířit vědecké pokusy s kmenovými buňkami a jejich vývojovými variantami s cílem nahrazovat poškozené nebo zničené buňky při srdečních onemocněních, Parkinsonově chorobě, roztroušené skleróze nebo například poranění míchy.

Naděje i obavy

"Publikace vzbuzuje velké naděje, že bude jednou možné z takto vzniklých embryonálních kmenových buněk vytvářet v laboratoři tkáně a později i orgány, které u jedince, z něhož pochází ona somatická buňka, nevyvolají negativní imunitní reakce, a stanou se tak novou nadějí pro budoucnost transplantací," řekl profesor Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. To, že zpráva vyvolává obavy z možných etických negativních následků, je podle něj pochopitelné, protože je to další možný krok k reprodukčnímu klonování.

Podle vědeckého ředitele Oregonské univerzity Daniela Dorsy úspěch jeho kolegů automaticky neotvírá cestu ke klonování lidí. Nová technika sice umožňuje klonovat kmenové buňky pro léčebné účely, ale nezaručuje úspěch v reprodukčním klonování lidí. Potvrdily to podle Dorsy pokusy na opicích.

Přesto ale úspěch oregonských vědců podle agentury AFP vyvolal protesty katolické církve. Podle prohlášení americké biskupské konference objev "použijí jiní vědci k vytváření klonovaných dětí jako kopií jejich rodičů". Bostonský kardinál Sean O'Malley v prohlášení uvedl, že "bez ohledu na cíl výzkumu se při klonování lidí bude nakládat s lidskými bytostmi jako s továrními výrobky, které se budou vytvářet na zakázku".

Podle agentury Reuters objev nepochybně vyvolá obavy z kopírování živých či mrtvých lidských stvoření. Britský expert David King napsal, že je "nezbytně nutné vydat mezinárodně závazný zákaz lidského klonování dřív, než bude pozdě". Zveřejnění zprávy oregonských vědců označil za nezodpovědné.

Reprodukční klonování není cílem

Většina Kingových kolegů ale úspěch označuje za bezpříkladný průlom. Oregonský tým dokázal vyvrátit dogma, podle něhož se lidské buňky chovají jinak než ostatní, a klonování je tudíž nemožné. Vytváření umělých lidí se oregonský tým neobává.

"Reprodukční klonování není cílem," potvrdil v rozhovoru s novináři expert Rudolf Jaenisch z Massachusettského technologického institutu (MIT). "Pokud získaná embrya vložíte do těla matky, což je nezákonné, stane se totéž, co u myší: většina plodů zemře při narození a ostatní budou poškozené."

Za mezník na velmi dlouhé cestě k transplantační tkáni podle AP informaci označil bostonský expert na buňky George Daley. Odstraněním potřeby lidských embryí odpadá etická překážka a odbouráním původní DNA se zase překonávají potíže s odmítavou imunitní reakcí organismu.

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.