Knihy vázané v lidské kůži: Mýtus, který opravdu existoval

V mnoha hororových filmech i knihách se objevují knihy vázané v lidské kůži. Jejich existence se stala natolik populárním mýtem, že už ani nevěříme tomu, že se skutečně tento druh vazby používal. A to častěji, než byste si mysleli…

Knihy vázané v lidské kůži: Mýtus, který opravdu existoval

Bible, pornografie i astrofyzika - to vše vyšlo vázané v lidské kůži…

Nejoblíbenější byly tyto podivné knihy v 17. a 18. století, především v západní Evropě a na britských ostrovech. Nejčastěji se do lidské kůže vázaly tématické knihy – nejčastěji publikace o lidské anatomii. Kůže se vyčinila stejným způsobem jako zvířecí, ale protože má jinou strukturu, dá se její lidský původ poměrně snadno poznat i dnes. Není divu, že se tato kuriozita stala cenným sběratelským artiklem. 

Na fenoménu knih vázaných v lidské kůži je nejpodivnější, že nebyl nedostatek dárců. Lidé svou kůži dávali dobrovolně. Nejčastěji šlo o zločince odsouzené na smrt, kteří si přáli, aby jejich tělo našlo po smrti smysl; šlo o obdobu dnešních lidí, kteří si přejí, aby jejich orgány byly využity pro transplantace nebo lékařské účely. Na blogu, který se věnuje historii chirurgie, popisují autoři konkrétní příklad: “James Allen, alias George Walton, byl jamajský mulat, který se v 19. století živil v USA jako lupič. Jednou mu však přepadení nevyšlo a jeho oběť se ubránila. Allen byl postřelen a na smrtelné posteli projevil poslední přání – aby do jeho kůže byla vyvázána kniha o jeho zločinech. Jako dar ji pak odkázal své poslední oběti…“ 

Většina těl pocházela od zločinců, jichž se na jejich názor nikdo neptal. Jednou z nejslavnějších knih vázaných v lidské kůži je A True and Perfect Relation. Jeden její výtisk u roku 1606 je svázán do kůže z obličeje kněze Henryho Garneta. Tento muž se podílel na pokusu vyhodit do vzduchu britský parlament (právě touto událostí se inspiroval slavný film V jako Vendeta) . Přestože se na něm neúčastnil přímo, byl odsouzen k oběšení. Po popravě bylo jeho tělo staženo z kůže a rozčtvrceno. Kůže z obličeje pak byla použita na vazbu knihy popisující soudní proces s obžalovanými. Tvář otce Garneta je na knize dodnes dobře vidět. Roku 2007 byla jedinečná kniha vydražena za 11 000 dolarů, v přepočtu 250 000 korun. 

Neobvyklý dar z lásky

Knihy v lidské kůži se občas dostaly do spojení i s celebritami své doby. Francouzský spisovatel a astronom Camille Flammarion napsal na přelomu 19. a 20. století desítky vědeckých děl, ale také vědecko-fantastických románů. Kromě přírodovědy ho fascinoval také posmrtný život a různé jeho projevy. Od jedné své aristokratické fanynky dostal jako dar pruh její kůže. Zemřela na tuberkulózu a přála si, aby její oblíbený spisovatel kůži využil na vyvázání svého nejnovějšího díla. Extravagantní spisovatel jí vyhověl – roku 1925 vydal vědeckou publikaci Terres du ciel vyvázanou v kůži neznámé hraběnky… Kromě jiného to dokazuje, že fenomén těchto morbidních knihy přetrval až do moderní doby. 

Kniha jako výzva nepřátelům i pronografie

Jiný pohled na vazby z lidské kůže přináší kniha „Idolatrie Huguenotre“ neboli Hugenotské modloslužebnictví. Tato kniha popisuje pravdivé i smyšlené hříchy francouzských protestantů. Její autor, katolický spisovatel Louis Richeome, ji nechal vyvázat v kůži protestanta. Neví se přesně proč, ale zřejmě proto, aby ukázal, jak skončí nepřátelé katolicismu. Hugenoti totiž podle autora nebyli tak úplně křesťané a vlastně ani ne tak úplně lidé… Kniha je dnes uložená na Memphiské univerzitě jako důkaz netolerance v 17. století. 

Ve Francii 18. a 19. století se objevilo i několik knih vyvázaných v ženské kůží tak, aby se na obálce objevila prsní bradavka. Vyšla tak například obscénní kniha markýza se Sade Justine et Juliette nebo román Claudie-Francoise Xavera Merciera Chvála ženských prsou. Velká poptávka také byla po knihách vázaných v exoticky potetované kůží – dodnes se zachoval jeden takový výtisk románu Alexandra Dumase staršího Tři mušketýři. 

Dějiny vazby

Podle Hérodota se knihy v lidské kůži objevovaly už v antice. K dokonalosti toto umění podle něj přivedli Skythové. Jako ukázku moci ho využívali i Sasové žijící ve Velké Británii. Ti vázali bible do kůže dánských nájezdníků, kteří na ostrovy útočili. Z těchto dob však nemáme žádné archeologické důkazy, jen zprávy různě věrohodných svědků. 

Jasně doložená je však existence vazby v lidské kůži z 18. století. Jistý William Harwey si kolem roku 1750 pořídil anatomickou příručku, jejž vazba byla vyrobena z kůže popraveného zločince. O několik let později se knih vyrobených stejným způsobem objevilo více – právě Harwey tedy zřejmě odstartoval trend, který pak vydržel přes 200 let.

Více se o tomto fenoménu dozvíte TADY.

 

FOTO: http://callumjames.blogspot.cz/2009/05/leonard-smithers-human-skin-binding.html

ÚVODNÍ FOTO: ČTK / Homérovu Odysseu vázanou v lidské kůži, jejíž raritní vazbu provedl v roce 1927 plzeňský knihař Emanuel Němec, má ve svých sbírkách nedávno znovuotevřené Západočeské muzeum v Plzni. Na obálku knihy byla využita kůže z dolní končetiny horníka Josefa Faita z Darové, který o nohu přišel při důlním neštěstí a daroval ji knihaři k provedení vazby.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.