Korsika: Tisíc kilometrů kolem ráje

Komerční sdělení: Korsika je ostrovem nekonečné rozmanitosti.

Korsika
Korsika
Zdroj: Markéta a Michael Foktovi

„Prostřílené cedule s francouzskými nápisy? To je taková hra malých kluků, kteří si půjčili tátovu pušku. A hodí se to na pohlednice," shrnul v kostce a s úsměvem korsické snahy o samostatnost sympatický Alex, na kterého jsme narazili v malebném Bonifaciu na samém jihu ostrova. V očích mu však přitom blýsklo způsobem, který naznačoval, že možná zamlada dobře věděl, jak svědí prst na spoušti.

Proniknout do myšlení Korsičanů není nic jednoduchého. Princip vzájemné soudržnosti mají v krvi už od dob nechvalně známé vendety a každý zná pověstné tři hlavičky se zavázanýma očima, ušima i ústy - zdejší symbol omerty. Prostě: „Neviděl jsem, neslyšel jsem a nic neřeknu". Přesto se většina z nich shodne, že je jim Francie užitečná. Když už pro nic jiného, trak pro příliv turistů s naditými kapsami.

Během putování po Korsice jsme přemýšleli, co ji vlastně sjednocuje. Přišli jsme na to až koncem cesty. Je to rozmanitost. Neuvěřitelná a nádherná mnohotvárnost krajiny, která předurčuje Korsiku jako snovou destinaci pro nomády všeho druhu. Tady je zkrátka škoda zůstat na jednom místě, takže na okružní silnici potkáte motorky, čtyřkolky, kabriolety, veterány, karavany a mezi tím vším spoustu bláznů přesvědčených o tom, že zdejší rokle a hory zdolají na bicyklu.

KorsikaZdroj: Markéta a Michael Foktovi

Na přednášce s promítáním fotografií publicisty, zoologa a především cestujícího novináře Michaela Fokta navštívíme skály jako z Marsu, které prý stvořil sám ďábel ve vzteku z milostného odmítnutí, i město zavěšené na skoro stometrovém útesu. Podíváme se, kde se možná narodil Kolumbus a kde přišel jistě o oko admirál Nelson, a v baště korsického nacionalismu otevřeme dveře keramického ateliéru, jehož majitelka stále ještě používá telefon na drátě.

Pokusíme se pochopit, proč Korsičané každému podstrkují zdejšího rodáka Napoleona, ačkoli mu sami nemůžou přijít na jméno, zatímco svého národního hrdinu Pasquala Paoliho si nechávají pro sebe. A hlavně - užijeme si to jako každý kdo se po zdejších točitých cestách vydá klem hornatého ráje na zemi.

Korsika

Rudé útesy jako odněkud z Marsu střídají karibsky blankytné pláže. Jedna z nejlepších adres k bydlení tu balancuje na hraně útesu tak jižansky nonšalantním způsobem, že to vypadá, že ji příští vlna Tyrhénského moře smete do říše mořských sasanek a kaniců. Ale proč se bát - na Korsice někdy mrtví bydlí skoro líp než živí. Mají své vlastní ulice, náměstí a celé domy. Živí tu však rozhodně lépe jedí a zdejší víno, mořské plody nebo klobása frigatellu z masa a také vnitřností polodivokých prasat patří mezi vyhlášené delikatesy.

Přednášku si můžete 25. 10. poslechnout v Městské knihově v Praze na Mariánském nám. 1, Praha 1 od 17 hod. v malém sále. Vstupné je 40 Kč.

Text a foto: Markéta a Michael Foktovi