Korunovace Václava II. – sláva, z níž oči přecházely

Noční Praha zalitá září tisíci planoucích pochodní, lidé se veselí, chudí i zámožní, Čech vedle Němce. Jakpak by taky ne, když český král Václav, tohoto jména druhý, slaví velkolepou korunovaci. Jemu a jeho manželce Gutě Habsburské vložil korunu na hlavu v neděli 2. června léta Páně 1297 mohučský arcibiskup Gerhard.

Korunovace Václava II. – sláva, z níž oči přecházely

Do Prahy dorazily z nejrůznějších koutů Evropy spousty významných hostů stavu duchovního i světského, aby se stali svědky oči přecházející podívané, při níž byl v katedrálním kostele svatého Víta na Pražském hradě slavnostně korunován šestý český král Václav II., syn mocného, ale nakonec poraženého Přemysla Otakara II. Duchovní posvěcení královské moci povznášelo podle tradice panovníka přemyslovského rodu nad domácí šlechtu a stavělo ho do pozice božího chráněnce. Nedozírnou cenu měly pro tyto účely přichystané korunovační klenoty a další předměty jako třeba koruna, meč, štít a slavnostní roucha, pokrytá zlatými šupinami a zdobená drahokamy.

Rozsah moci Václava II.

Po samotné korunovaci následovala bujará oslava, trvající čtyři dny. A že to byla slavnost skutečně okázalá, dokládají svědectví mnoha kronikářů. Jeden z nich, František Pražský, uvádí ve svém díle: „Aby povinný obřad korunovační a důstojná nádhera a vznešenost královského bohatství nepostrádal náležitých okolností, byl pro královský dvůr a pohodlí postaven na rovinatém a plochém místě mezi vrchem Petřínem a břehem řeky Vltavy palác obdivuhodné velikosti.“ Tato stavba, která se nacházela v místech dnešního Smíchova, byla z dřevěných trámů a vyvýšená tak, že se do ní vstupovalo po schodech. Uvnitř se oddávali hodování nejvýznamnější hosté. Ochoz celého paláce a královského stanu byl potažený pestrobarevnými sukny a látkami, zdobenými zlatem a drahokamy.

Víno pro žíznivé krky

„Na Novém tržišti byly vytvořeny skrytými potrubními trubkami prameny, z nichž kdo chtěl, nabíral si víno jako z řeky,“ popisuje František Pražský důmyslné zařízení k uhašení žízně na Starém Městě pražském. Konaly se nejrůznější zábavy, kratochvíle, rytířské hry a klání. Množství příchozích nemohla obě pražská města přijmout, a tak na pláních kolem Prahy vyrostla pestrobarevná stanová městečka. Jenom koní prý muselo být zaopatřeno přes neuvěřitelných 190 tisíc.

„Na druhý den přišel nově korunovaný král s celým dvorem, zástupem knížat, šlechticů a všech ostatních, kteří se sešli ke slavnému dni, na své založení na Zbraslavi časně zrána už po východu slunce, a tam hned král, ozdoben královskými odznaky, založil na místě přichystaném nový klášter,“ píše František Pražský v souvislosti s položením základního kamene chrámu Panny Marie na Zbraslavi následující den po korunovaci. Po slavnostní mši nechal Václav pasovat 240 domácích i cizích šlechticů na rytíře.

„Na konci veselí přichází zármutek,“ praví Šalamounova moudrost. Nedlouho po monstrózní akci totiž zemřela patrně na následky předčasného, již desátého porodu šestadvacetiletá Václavova manželka Guta, v Čechách zvaná též Jitka. „Paní Jitka pak, nejzbožnější královna, zemřela léta Páně 1297 dne 18. června a byla pochována na hradě Pražském u hrobu krále Otakara, i učinili všichni lidé nářek veliký nad ní,“ smutní autor dalšího významného díla, Zbraslavské kroniky.

Pavlína Pitrová

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.