Kouzlo pěstování kávy: co jste o hnědém zlatu nevěděli
Kávovník je strom vysoký 6 až 10 metrů. Na plantážích se však rostliny udržují ve výši keřů od 1,5 do 3 metrů, aby sklizeň byla jednodušší. Zpravidla trvá osm měsíců, než se z jednoho kávového zrna vyvine sazenice a tři roky do první sklizně.
Kávovníky jsou citlivé na nízké teploty, nesnášejí horko ani sucho a daří se jim pouze v tropickém podnebí. Proto se kolem Země podél rovníku mezi 23. severní a 25. jižní rovnoběžkou (zhruba mezi obratníkem Raka a obratníkem Kozoroha) táhne stálezelený pás kávových plantáží, který je přerušen pouze v chladné chilské vysočině a afrických pouštích.
Káva voní jako jasmín
Květy se otevírají jen na několik dní v roce a vydávají líbeznou vůni podobnou jasmínu. Každý trs květů se skládá z 15 jemných, rychle uvadajících kvítků. To, jak často kávovník kvete a plodí, závisí na četnosti období dešťů. Pokud neprší, kávovníky nevykvetou a v daném období nerodí. Proto se společnosti jako Tchibo, kterým záleží na trvale udržitelné produkci kávy, dlouhodobě angažují v řadě aktivit na ochranu klimatu. Globální oteplování a s ním spojené změny mají totiž za následek i zkracování období dešťů a ubývání srážek, a tedy ohrožuje produkci kávy v budoucnu.
|
Víte, že káva má svůj rodný list? V průvodních dokladech, případně přímo na žocích, je vyznačena země původu, pěstební oblast nebo vývozní přístav, vývozce, způsob zpracování (suchý, mokrý) a jakostní třída. To vše má, podobně jako například u vína, vliv na senzorické vlastnosti a cenu kávy. |
Barva plodů se v průběhu zrání mění od zelené přes žlutou až po svítivě červenou. Uvnitř plodů, kávových třešní, jsou zpravidla dvě semena - vytoužená kávová zrna. Jeden vzrostlý kávovník nese maximálně 5 až 8 kilogramů kávových plodů. Z nich lze získat 1 až 2 kg zelených kávových zrn. Rostliny kávovníku se na plantážích pěstují s mimořádnou pečlivostí a průběžně se kontrolují, protože neúrody způsobené škůdci nebo kolísáním podnebí mohou pěstitele rychle ekonomicky zruinovat.
Mekky kávy
Rozmnožování rostlin se provádí dvěma způsoby: Robusta se množí převážně řízky, Arabika naproti tomu klíčivými zrny. Po 3 až 4 letech se může poprvé sklízet. Nejvyšší výnosy dává kávovník po 5 letech, tj. cca 5 až10 kgročně, z nichž se získá půl až1 kgzelené kávy. Káva se hlavně v horských oblastech dodnes sklízí ručně. Zkušený pracovník sebere oběma rukama za den 20 až 100 kg kávových třešní.
Káva se pěstuje asi v 80 zemích, avšak pouze 50 z nich ji exportuje v množstvích, která stojí za zmínku. K hlavním pěstitelským zemím patří vedle Brazílie, která pěstuje nejvíce kávy na světě, také Kolumbie, Guatemala a Kostarika v Jižní a Střední Americe. Etiopie, Keňa a Uganda jsou největšími výrobci kávy v Africe. V Asii se káva převážně pěstuje ve Vietnamu, Indii a Indonésii. Aby byla zaručena dobrá úroda, musí být v pěstebních oblastech konstantní teplota (15 až 25 stupňů) a stálé povětrnostní a srážkové podmínky (1500 až 2000 mmročně).
