Krásní a smrtící. Nejhorší zabijáci Rudého moře

Rudé moře je nejen úžasným místem na odpočinek a potápění, ale pořád ještě patří k mořím s nejbohatším a nejrozmanitějším životem. Někdy však může být pěkně nebezpečný…

Krásní a smrtící. Nejhorší zabijáci Rudého moře

Rudé moře je nejseverněji položeným tropickým mořem světa. Díky tomu v něm žijí tvorové, které by člověk čekal spíš někde u Austrálie. Celkem v něm žije asi 1000 druhů obratlovců a přes 200 druhů korálů. Ne všichni tito tvorové jsou ale člověku přátelsky naklonění…

Ropušnice

Ropušnice jsou na první pohled jedni z nejbizarnějších tvorů, jaké v přírodě najdeme. Mezi ropušnicovitými najdeme ropušnice, perutýny, odrance a několik dalších ryb – celkem mezi ně patří 330 druhů. Odranec pravý a odranec příšerný jsou zřejmě nejjedovatější ryby vůbec. Tyto třiceticentimetrové ryby s odpudivým vzhledem mají v zadní části těla 12–13 černých trnů napuštěných prudkým jedem. Jsou tak ostré, že probodnou i pevný gumový potápěčský skafandr.

Problém je, že ve vodě si odrance nejspíš ani nevšimnete, je dokonale maskovaný. Tvarem těla i zbarvením připomíná kámen – podle toho dostal i anglický název „stonefish“ – kamenitá ryba. Navíc většinu dne tráví bez pohybu; spoléhá na maskování a nehybně čeká na kořist. Když je někdo vyruší, třeba neopatrný potápěč, který na ně sáhne, oženou se po něm trny.

Co dalšího žije v Rudém moři? Spousta tvorů je tam naštěstí neškodných… 

Bolest, kterou jed způsobí, je hned po zasažení extrémně palčivá a do 10 minut se stává nesnesitelnou. Šok z bolesti může být tak velký, že vede k utonutí. Takových případů je naštěstí extrémně málo. V literatuře se objevují vyprávění o lidech, kteří chtěli, aby jim byla otrávená končetina amputována – tak intenzivní byla bolest…

Mezi ropušnice patří i nádherní perutýni. Ryby vypadající jako obří motýli jsou sice krásní, ale i oni mají jedové žlázy. Právě perutýni jsou nejčastější příčinou zranění akvaristů. Chovají se často, takže například jen v USA je ročně přes 100 hospitalizovaných pacientů.

VIDEO: Noční potápění s perutýny u Marsa Nakari:

 

Rejnoci

Zatímco ropušnice a perutýni jsou nebezpeční hlavně při průzkumu korálových útesů, na rejnoky je dobré dávat si pozor zejména u mořského dna. Právě tam většina druhů využívá svého plochého těla, leží u dna a na člověka většinou nereaguje. Rejnoci jsou mírumilovní tvorové, ale problém nastává, když se na ně šlápne.

Některé druhy mají na ocase trny obsahující prudký jed. Větší rejnoci mají ve svalnatém ocase takovou sílu, že dokážou trnem prorazit díru do dna rybářského člunu. V Rudém moři můžete potkat například nápadnou trnuchu modroskvrnnou – až sedmdesát centimetrů dlouhého rejnoka s krásnými blankytnými puntíky po těle. Ty bohužel nejsou vidět, když je rejnok zahrabaný pod vrstvičkou písku. Probodnutá noha palčivě pálí – tato zranění sice nebývají smrtelná, ale o to déle bolest vydrží; uvádí se, že rána je bolestivá až několik měsíců…

V Rudém moři narazíte i na rejnoky, kteří vám mohou způsobit velmi kuriózní zranění – popálení elektrickým proudem. Jde o elektrické rejnoky druhu Torpedinidae, až 90 kilogramů vážící obry, kteří svou kořist omračují až 200 V silným výbojem. Člověku to většinou neublíží, ale šok to podle zkušeností těch, kdo to zažili, není příjemný.

VIDEO: Trnucha modrosvrnná v přirozeném prostředí, Dahab:

 

Trnová koruna a další bodavci

Nejen ryby mohou být nebezpečné, riziko představují i bezobratlí tvorové. Například krásná mořská hvězdice přezdívaná trnová koruna. Hodně se o ní mluví v souvislosti s globálními změnami klimatu – šíří se po mnoha oceánů světa a poškozuje populace korálů. Pro člověka je však nebezpečná nejen tímto „globálním“ způsobem, ale i jako jednotlivec.

Její diskovité tělo měří v průměru až 35 centimetrů a je nádherně barevné – střídají se na něm modrá, fialová a červená barva. Má 21 ramen posetých ostny. A právě v nich se skrývá nebezpečí; jsou tak ostré, že probodnou i běžný skafandr. Často se stává, že v něm uvíznou, když se neopatrný potápěč k hvězdici příliš přiblíží.

Když se zabodnou do kůže, způsobují děsivou bolest, která nezmizí ani po několika hodinách. Rána silně krvácí a téměř vždy se zanítí. Následky poranění mohou být navíc dlouhodobé – pokud se zlomky trnu dostanou do těla, může člověk několik měsíců trpět bolestmi a závratěmi.

Podobně nebezpečné mohou být i mořské ježovky, v případě Rudého moře především ježovka diadémová a také mořský ježek Asthenosoma varium. Když se jejich dlouhé ostny napuštěné jeden v ráně zlomí (a ony se zlomí), čeká na vás spousta času u lékaře a s dost hroznými bolestmi.

VIDEO: Trnová koruna pořádně zblízka, Šarm al-Šajk:

 

A co žraloci?

Ano, v Rudém moři sice žijí také žraloci, ale reálně lidem příliš nebezpeční nejsou. Žije tu například až pětimetrový žralok tygří – ale ve dne se ke korálovým útesům prakticky vůbec nepřibližuje. Člověk se vlastně nemá kde s ním setkat. O něco častější je kontakt se žralokem šedým útesovým. Ten, jak jméno napovídá, korálové útesy miluje a dochází tedy častěji k interakci s lidmi. Ale opět není třeba mít strach, doposud na člověka zaútočil prokazatelně jen třináctkrát. 

Žraloků navíc v Rudém moři rychle ubývá, když nějakého potkáte, vlastně se na vás usmálo štěstí… Výjimečným byl rok 2010, kdy se žraloci v Egyptě „zbláznili“ – zaútočili celkem desetkrát; zatímco za uplynulých deset let útočili na člověka celkem osmkrát. Nikdo si dlouho nedokázal vysvětlit, proč k těmto útokům došlo. Nakonec se vysvětlení našlo: ke všem útokům došlo jen pár dní po muslimském svátku Í dal-adhá. Během něj se v arabských zemích porazí statisíce zvířat – a v Egyptě vyhazovali kusy krvavých zbytků do moře. Žraloci zešíleli pachem krve, která se na ně valila ze všech stran…

VIDEO: V Rudém moři se občas objeví i obři jako neškodný žralok velrybí, Marsa Alam: 

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.