Laser přitahující mikroskopické objekty existuje nejen ve Star Treku. Objevili jej vědci z Brna

Čeští vědci potvrdili, že laserový paprsek dokáže přitahovat mikroskopické objekty, například živé mikroorganismy, volné buňky nebo jejich shluky. Další výzkum by mohl přinést pokrok hlavně v medicíně a biologii.

Laser přitahující mikroskopické objekty existuje nejen ve Star Treku. Objevili jej vědci z Brna

Vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd experimentálně potvrdili princip takzvaného světelného tažného paprsku, který dokáže přitahovat mikroskopické objekty ke zdroji světla.

Cestování v čase: sci - fi nebo realita?

Dosud jej experti sice teoreticky připouštěli, ale jinak se objevoval spíše ve vědeckofantastických dílech včetně sérií Star Trek a Hvězdné války, sdělila Adriana Hollandová z mediálního zastoupení ústavu. Objev brněnských výzkumníků získal publicitu v novém čísle vědeckého časopisu Nature Photonics.

Oběma směry

"Zatímco princip, kdy laserové světlo před sebou tlačí objekty, je dobře známý a již ve vesmíru testovaný zejména jako levný pohon slunečních plachetnic, my jsme v mikrosvětě prokázali opačný princip. Tedy, že laserový svazek, který má neměnnou intenzitu v ose šíření, dokáže pohybovat částicemi i proti směru šíření světla, doslova tyto částice přitahuje ke zdroji světla," uvedl šéf výzkumného týmu Pavel Zemánek v tiskové zprávě ústavu.

Experiment také prokázal, že proud fotonů v laserovém světle dokáže objekty nejen přitahovat, ale také samovolně třídit a organizovat. Objekty se spontánně uspořádají a vytvoří takzvanou opticky vázanou hmotu. "Kromě řetízků z částic mohou vzniknout různé rovinné či prostorové útvary. My jsme navíc ukázali, že tyto struktury se dají do samovolného pohybu obráceným směrem, než se pohybují jednotlivé částice, ze kterých jsou složeny," popsal Zemánek.

Energie zdarma na dosah? Laserová fúze ukázala, co umí

Paprskem lze rozpohybovat objekty o velikostech jednotek mikrometrů, tedy například živé mikroorganismy, volné buňky či jejich shluky. Praktické využití v blízké budoucnosti se rýsuje především v biologii a medicíně, například při třídění různých druhů bakterií nebo buněk přímo v optickém mikroskopu.

Vzdálenější vizí jsou třeba mikroroboti, kteří se sami poskládají zapnutím světla a sami se přepraví do místa určení. Brněnští vědci předpokládají, že jejich experiment získá světovou pozornost a podnítí vědce k dalším pokusům. "Sestavu, na které jsme realizovali experimenty a prokázali existenci tažného paprsku, si dokáže sestavit doslova každý a jednoduše implementovat na jakýkoliv optický mikroskop. Kolegům po celém světě se tak otevírá možnost studovat tento jev bez nutnosti velkých finančních investic," uvedl další člen týmu Oto Brzobohatý.

Úvodní foto: Wikimedia

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.