Ledoví muži se změnili. Místo mrazu dnes nosí teplo

Ledoví muži se nazývají tři dny v polovině května: 12.–14. květen. Lidové pranostiky tvrdí, že během nich bývá zima. Co na to věda?

Ledoví muži se změnili. Místo mrazu dnes nosí teplo

Šance na mrazíky je dnes asi 10 procent…

My jim říkáme Pankrác, Servác a Bonifác, pod jinými jmény je ale znají po celé střední Evropě. Pro Němce a Angličany jsou to Ledoví svatí (Eisheiligen a Ice Saints). V různých zemí se mezi tyto ledové muže řadí různí světci – Bonifác mezi nimi bývá spíš výjimečně, naopak v mnoha zemích se k nim řadí i svatý Mamert. 

Nejstarší lidové pranostiky se shodují na tom, že v těchto dnech se jarní počasí výrazně ochlazuje, nejčastěji přicházejí poslední ranní mrazíky roku. Lidé si tohoto meteorologického jevu všímali už ve středověku, nejstarší záznamy o nich pocházejí z 15. století. Jak moc odpovídala tato rčení pravdě, je dnes velmi sporné. Už jen proto, že v té době u nás platil juliánský kalendář, takže tehdejší 12.–14. květen připadá dnes na dobu o 10 dní později. 

Doba ledová je doba ledová

V té době mělo smysl opravdu hovořit o „ledových mužích“ – Evropa tehdy totiž procházela obdobím tzv. malé doby ledové. Ta trvala v období mezi asi 14.–19. stoletím a květnové mrazy, kdy teploty padaly opravdu hluboko pod nulu, k ní zřejmě patřily. V 19. století tento fenomén studoval německý klimatolog Hellman. Zjistil, že v druhé polovině května přicházela výrazná ochlazení s četností asi 50–60 procent. 

Bude teplo a sucho a na sníh zapomeňte. Do konce století se klima v Česku změní

T. Litschmann v článku pro časopis Sady a vinice tvrdí, že „v období od 12. do 18. května v hodnocených letech lze statisticky prokázat výskyt spíše teplejšího a suššího počasí na celém území naší republiky.“ Dokládá to rovnou na několika studiích brněnských i pražských klimatologů. Podle nich se za posledních let období ledových mužů teplotně neliší od průměru.

A v letech 1961–2000 bylo dokonce osmidenní období mezi 12. a 19. květnem nepatrně teplejší než průměr. K podobnému závěru došli i klimatologové ze sousedního Polska – podle nich je perioda mezi 12. a 19. květnem teplejší. 

Za poslední rok, kdy u nás ledoví muži zmrazili zemi, se dá pokládat rok 1978, kdy teploty padly na pět stupňů pod nulu. Tím netvrdíme, že ledoví muži už nechodí – oni přicházejí, ale o něco dříve. Nejčastěji přibližně o 10 dní, ale někdy předběhnou tradici až o 20 dní. Jsou však pro přírodu a zemědělce stejně nebezpeční jako dříve. Ve skutečnosti jsou však pravými ledovými muži dnes spíš Marek (25. dubna) nebo Robert (29. dubna). 

Pankrác, Servác a Bonifác zůstávají v kalendáři v podstatě už jen díky síle této tradice (která je vlastně překonaná). Tato jména se už téměř nedávají. Pro zajímavost: Podle ministerstva vnitra u nás žili jen tři muži jménem Pankrác, 24 Bonifáců a jediný Servác… A čím vůbec oni slavní tři světci prosluli?

Pankrác: Servác: Bonifác z Tarsu:
Narodil se ve 3. století v dnešním Turecku. Sotva patnáctiletý chlapec byl křesťan. O odmítnutí víry ho žádal samotný římský císař – chlapec ale odmítl a byl umučen. Je patronem dětí a bývá vzýván proti bolestem hlavy.  Narodil se ve 4. století v Arménii, ale stal se biskupem v dnešní Belgii. Bojoval proti ariánství. Bývá vzýván při boji proti hlodavcům a je patronem zámečníků a stolařů.    Je jedním z nejméně významných svatých, od roku 1955 jeho svátek katolická církev už ani 14. května neslaví. Žil a zemřel ve 4. století na území dnešního Turecka. 

  

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Nejčtenější články

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.