Lidstvo se blíží bodu zlomu. Zničíme planetu do 25 let?

Mění člověk nezvratně Zemi? Povede lidská činnost k tragédii, jíž nebudeme schopní zabránit? 22 špičkových vědců tvrdí, že ano.

Lidstvo se blíží bodu zlomu. Zničíme planetu do 25 let?

V červnovém čísle časopisu Nature uveřejnili článek paleoekologa Antony Barnoskyho a 21 spoluautorů, kteří vyhodnocovali údaje týkající se možných ekologických katastrof.

Vědci shrnuli 100 zpráv, které se zabývají „body zlomu“ – tedy momenty, kdy přestaneme být schopní ovlivnit dál běh planety. Výsledek jejich práce je varovný: od katastrofy planetárních rozměrů nás podle nich dělí jen málo.

Šance, že lidstvo nepřežije rok 2100, je 50 procent, tvrdí vědec

Co je bod zlomu?

Abychom pochopili, jak vědci dospěli k takovému závěru, je nejprve třeba popsat, jak chápali výraz „bod zlomu.“ Tento pojem použil poprvé americký novinář Malcolm Gladwell. Popsal ho jako kritický okamžik, ve kterém se z určitého sociálního, kulturního či případně jiného jevu stane jev s charakterem epidemie. Bod zlomu je pro Gladwella moment, „kdy se může změnit vše najednou“. Podle mnoha ekologů se lidstvo takovému bodu zlomu přibližuje ve vztahu k naší planetě. Barnosky a jeho tým závěry této skupiny vědců potvrdili.

„Určité biologické procesy nemůžeme ignorovat,“ varuje Barnosky, který přednáší svůj obor na UCLA v Berkeley. „Neměli bychom se nechat zaskočit změnami, které přijdou.“ Teorie zlomových bodů se v ekologii používá už řadu let, je opřená o matematické modely oceněné Nobelovou cenou. Vědci ji použili s úspěchem například na vysvětlení kolapsu Sahary, která byla ještě před 6000 roky úrodnou planinou, nebo na analýzu zániku korálových útesů.

Teorie zlomových bodů nechápe přírodní systémy jako vyvážené, ale jako dynamické. Jejich budoucnost je ovlivněna řadou parametrů, které se dají popsat pomocí čísel. Pokud se některé z těchto údajů výrazně změní, nastanou změny bleskově rychle.

Podle paleoekologů už k podobným změnám došlo v historii Země mnohokrát, naposledy při ústupu ledovců, kdy se ze zamrzlé planety stala rychle kvetoucí zahrada. Na rozdíl od minulosti však teď není příčinou změn planeta, ale člověk. Podle Barnoskyho je síla 7 miliard lidí nejsilnějším nositelem změn v ekosystémech – a dohromady může tato masa způsobit změny, které nejtvrději dopadnou právě na ni. V současné době dominuje lidská aktivita na ploše 43 procent naší planety a zasahuje dvakrát tak velkou plochu. Nejlépe je to vidět na pitné vodě: celá třetina dostupné pitné vody je využívána právě pro potřeby lidí. Pro člověka jde také celých 20 procent všeho, co na Zemi za rok vyroste.

Umírá stejný počet druhů jako při vymírání dinosaurů 

S obrovskou spotřebou lidského druhu jde ruku v ruce další faktor: vymírání druhů. Rychlost, s jakou mizí živočišné i rostlinné druhy na planetě se dá srovnat s epochami nejhorších přírodních katastrof, například s dobou, kdy vymírali dinosauři po dopadu asteroidu na Zemi. Změny, které člověk a jeho činnost způsobuje, mění planetu příliš rychle a život není schopen se tomu přizpůsobovat: roku 2070 budou zřejmě průměrné teploty vyšší, než byly kdy za dobu evoluce lidského druhu. Není divu, že ekologové i geologové nazývají dnešní dobu antropocénem – tedy údobím formovaným především lidskou činností. 

Exkluzivně pro National Geographic: Velkoměsta jsou nejlepší lék na bolesti planety

Podle Barnoskyho a jeho kolegů to všechno znamená, že máme sílu nezvratně změnit Zemi – přivést ji do bodu zlomu, kdy už nebude cesty zpět. „Všechno, co se děje teď, už naše planeta zažila. Ale tentokrát se to děje mnohem rychleji a ve větším množství,“ tvrdí Barnosky. „Podle mě to znamená, že bod zlomu je velmi blízko, je možné, že k němu dospějeme už v příštím století.“

Protože jde o vědce, a ne ekologické aktivisty, projevují vědci značnou víru skeptického nazírání na vlastní výzkum. Jsou si vědomí toho, že ve hře je příliš mnoho proměnných a že do budoucnosti nevidí ani nejpropracovanější matematické modely. „Panuje značná míra nejistoty ohledně toho, zda jsou tyto změny nutné a v jak blízké budoucnosti by měly nastat.“

Co na to ostatní vědci?

Server Wired oslovil několik renomovaných vědců, aby zjistil, jak vidí budoucnost Země a pravdivost Barnoskyho studie. Ekolog Marten Scheffner z nizozemské univerzity ve Wageningenu věří, že předpoklady i výsledky studie jsou správné, ale neověřitelné. „Víme, jak fungují menší ekosystémy, například jezera, pouště nebo rybníky. Ale větší systémy se nám chápu špatně.“ Není tedy přesvědčen, že Zemi hrozí v nejbližší budoucnosti celoplanetární bod zlomu.

Naopak Aaron Ellison z Harvardu si myslí, že taková událost je víc než pravděpodobná: „Žijeme v rychle se měnícím světě a věci se dějí opravdu bleskově.“ Podle harvardského specialisty na rozsáhlé ekosystémy zpráva konstatuje jen dávno známá fakta a nepřináší vlastně nic nového.

Elektromobily ničí přírodu mnohem víc než auta na benzín

Expert na ekologii z univerzity ve Wisconsinu, Steve Carpenter, na studii považuje za nejdůležitější důraz na vliv lokálních změn na velké celky. Lidé mění prostřed většinou jen lokálně, nejčastěji v okolí svých sídel. Ale těchto lokálních změn je podle něj už tolik a jsou natolik výrazně, že mění ekosystémy i ve větším měřítku..

Autoři jsou však, na rozdíl od mnoha aktivistických ekologů, optimisty. Barnosky na závěr tiskové konference prohlásil: „K celoplanetárním změnám docházelo už v minulosti. Ale my jsme první, kdo je kdy viděl přicházet. Dinosauři tuto šanci neměli…“

FOTO: Isifa 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.