„Náš Nautilus je vlastně něco jako hlubokomořská ponorka," ukazuje inženýr Jiří Neuvirt na kovové monstrum ukryté v útrobách Centrálního depozitáře Národní knihovny. „Jenže neslouží k udržení extrémních podmínek venku, ale uvnitř přístroje." Tušili jste, že by se něco takového mohlo skrývat zrovna mezi stohy knih uprostřed Prahy, skoro tisíc kilometrů od nejbližšího moře? Hostivařský Nautilus však ve skutečnosti slouží k bleskovému vysušování vzácných knih tak, aby je voda ještě víc nepoškodila. Takže měl napilno po katastrofálních povodních, které v novém tisíciletí zasáhly hlavní město hned dvakrát.

„Psi mají své vlastní nitrooční čočky, které jim na naší klinice dokážeme voperovat podobně jako lékaři v nemocnicích lidským pacientům," ukazuje mi veterinář Petr Gbelec, který se oční chirurgií zvířat zabývá. Díky tomu pod jeho operačním mikroskopem končí nejen psi a kočky, ale třeba také exotičtí chovanci pražské zoo. „Psí oko má úplně jiné optické vlastnosti než to lidské, takže se pro nejlepší přátele člověka lidské čočky použít nedají," usmívá se.

„Mapování lidského mozku se podobá objevným cestám dávných mořeplavců," vypráví MUDr. Martin Kynčl z nemocnice v Motole a otáčí na monitoru počítačovým modelem nejvýkonnějšího orgánu ve Sluneční soustavě. „Místo zemských polokoulí však prozkoumáme ty mozkové a namísto toků řek do nich zkreslujeme průběh nervových vláken. Díky tomu pak můžeme zachraňovat životy – třeba dětí, které trápí epilepsie."

Svědectví tří pražských odborníků jsou jen malou ukázkou toho, co zazní na přednášce Michaela Fokta. Koná se 19. února v 17 hodin v malém sále Městské knihovny v Praze na Mariánském náměstí. Vstupné je 40 korun.