Mama hotely středověku: české vícehrady ukazují, jak žily rodiny

Některé hrady byly postaveny jako sídlo několika šlechtických rodin. V Evropě se s touto zvláštností můžeme setkat docela často. Na českém území jsou však tyto typy hradů vzácné.

Mama hotely středověku: české vícehrady ukazují, jak žily rodiny
Mama hotely středověku: české vícehrady ukazují, jak žily rodiny
Zdroj: archiv

I v Čechách máme zvláštní typ hradu. Vlastně máme hned dva

Z minulého příspěvku víme, že na západ od našich hranic se můžeme hojně setkat se zajímavým typem hradu, tzv. Ganerbenburgem. Název je to nepřesný, ale přesto se běžně používá pro hrady, které tvoří více hradních jader. Když si zalistujeme v paměti či obrázky hradů v Čechách, tak se nám bude zdát, že u nás asi žádný takový hrad nemáme. Opravdu jich moc není. Současná česká kastelologie mluví vlastně jen o dvou. A oba mají jen dvě hradní jádra.

Čemu se říká "mama hotel"? Jde o situaci, kdy děti neodcházejí od rodičů a využívají bydlení u nich co nejdéle to jde. Jak vidět, má to mnohem delší tradici, než bychom řekli. Více ZDE.

Prvním z nich je známá zřícenina hradu Choustník v jižních Čechách (viz hlavní ilustrace), založeného někdy po roce 1262. V roce 1322 připadl hrad mocnému rodu Rožmberků a to již obsahoval dvě hradní jádra. Zpustl na počátku 17. století. Obě hradní jádra mají palác a také výrazné, v Čechách té doby neobvyklé, věže na čtverhranném půdorysu.

Druhý hrad najdeme na jižním Plzeňsku. Zříceniny hradu Skála jsou pro odborníky známé především tím, že zde bylo poprvé v Čechách použito při obléhání dělo, a to v roce 1399. Alespoň podle písemných záznamů.

Dvě hradní jádra se nachází za sebou na výrazném skalním útvaru. Výše položené hradní jádro tvořili dva paláce, dolní jádro palác jeden, zato chráněný věží. Hrad je považován za jedinou ukázku Ganerbenburgu ve 14. století v Čechách.

Něco jako dnešní dvougenerační rodinné domy se zahradou a garáží 

Proč vlastně takové hrady v Čechách máme, ani moc nevíme. Neznáme totiž žádnou paralelu. V zahraničí totiž takovéto hrady vznikaly, jak již víme z minulého příspěvku, ze zcela jiného důvodu, než můžeme předpokládat v Čechách. Snad nám pomůže pohled do jejich historie, kdy alespoň známe, že vždy patřily pouze jednomu rodu. Paralelu můžeme spíše hledat v současnosti, kdy se téměř v každé rodině řeší problém jak zaopatřit bydlením své děti, popřípadě jak se rozdělit o nemovitý majetek apod.

V případě nižší či chudší šlechty si nedělejme iluze. Členové rodu buď žili pospolu v malých tvrzích, nebo „panovali“ na obyčejných hospodářských dvorech, mlýnech apod. V případě Choustníku nemůžeme Rožmberky považovat za chudou šlechtu a Rýzmberky v případě Skály také ne. A tak se v Čechách jedná spíše o jakési „dvougenerační rodinné domy movitých rodin se společnou zahradou, vchodem, dílnou, garáží apod.“ V podobě hradů se tedy jedná o dvoupalácové jádro bohaté šlechty se společnou bránou, opevněním, provozními objekty, stájemi apod. 

V Čechách ale známe ještě jeden „dvojhrad", který však nelze interpretovat jako Generbenburg. Nachází se v malém městečku na sever od Plzně a má tak zajímavou a unikátní pozici a historii, v Čechách tak vzácnou, že je nutné se o něm rozepsat samostatně.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články