Marihuana v centru pozornosti vědců

Na konopí samozřejmě není nic nového. Lidé je znají vlastně odpradávna. Na Sibiři byla nalezena zuhelnatělá semena konopí v pohřebních mohylách starých asi 2500 let. Jak se to má s trávou dnes, se pokusil rozebrat v reportáži pro červnový National Geographic Hampton Sides s fotografiemi Lynn Johnsonové. 

Zdroj: Lynn Johnson

Konopí jako léčivou rostlinu používali i staří Číňané. Ovšem marihuana je také americká – stejně americká jako George Washington, který pěstoval konopí v Mount Vernon. Konopí bylo ve Spojených státech dlouho legální a běžně se vyskytovalo v tinkturách a výtažcích. Potom přišel film Reefer Madness (Marihuanové šílení). Marihuana, vrah mládeže. Zabijácká tráva. Brána do světa drog. Rostlina se téměř po sedmdesát let ukrývala a lékařské výzkumy takřka ustaly.

V roce 1970 se zásluhou vlády stalo studium marihuany ještě obtížnější: marihuana byla zařazena do I. seznamu narkotik jako nebezpečná látka s omezenou lékařskou a terapeutickou hodnotou a značnou možností zneužití. Spadá do stejné kategorie jako heroin. Lidé usilující o rozšíření znalostí o konopí byli podle amerických zákonů zločinci.

Celou reportáž najdete v červnovém vydání National Geographic. V pátek 3. srpna pak vychází nové, červencové číslo.

V dnešní době, kdy se stále více lidí obrací k droze jako k léku na různé neduhy, zažívá věda o konopí znovuzrození. Zjišťujeme, že uvnitř kdysi zakázané rostliny se skrývají překvapení a snad dokonce i zázraky. Přestože marihuana je stále ještě řazena do I. seznamu narkotik, Vivek Murthy, hlavní lékař zdravotnické služby USA, nedávno vyjádřil zájem o nové vědecké poznatky o marihuaně. Poznamenal, že podle předběžných výsledků je možné, že „u jistých zdravotních potíží a příznaků" může být „užitečná". Ve třiadvaceti státech a ve správní oblasti District of Columbia se konopí smí legálně používat pro některé lékařské účely a většina Američanů se kloní k jeho legalizaci i pro soukromé použití. Také další země přehodnocují svůj vztah k trávě. V Uruguaji hlasovali pro její legalizaci. V Portugalsku marihuanu dekriminalizovali. V Izraeli, Kanadě a Holandsku mají lékařské programy využívající marihuanu. Mnoho zemí v posledních letech liberalizovalo zákony o držení marihuany.

Konopí nás prostě obklopuje čím dál víc. Ve vzduchu visí její nezaměnitelná, ale stále všednější vůně. Ano, její kouření může vyvolat dočasné záchvaty smíchu, zádumčivost, krátkodobé výpadky paměti nebo třeba neodolatelnou chuť na sýrové křupky. Přestože není známo, že by po předávkování někdo zemřel, marihuana – zejména její současné velmi silné odrůdy – je účinná a za jistých okolností i nebezpečná droga.

Přes to všechno se konopí stalo pro mnohé lidi lékem na tupou bolest, na spaní, na zvýšení chuti k jídlu. Tlumí životní údery a nárazy. Zastánci marihuany říkají, že umí sloupnout zaschlé vrstvy stresu. Má se za to, že kromě jiného je užitečná také jako analgetikum, že potlačuje zvracení, uvolňuje průduškové svalstvo a působí protizánětlivě. Bylo zjištěno, že dokonce léčí těžké případy škytavky. Někteří vědci tvrdí, že látky obsažené v konopí by mohly pomáhat při regulaci životně důležitých funkcí: chránit mozek před traumatem, posilovat imunitní soustavu a pomáhat při „vymazání paměti" po katastrofických událostech.

Současně se snahami začlenit trávu do života – zdanit ji a regulovat její využití, prohlásit ji za zákonnou a změnit ji ve zboží – se objevují důležité otázky. Co se děje uvnitř rostliny? Jak marihuana skutečně ovlivňuje naše tělo a mozek? Mohou chemické látky obsažené v marihuaně prozradit něco o funkci naší nervové soustavy? Mohly by nás přivést k novým a prospěšným lékům?
Má-li pro nás konopí nějaké sdělení, co nám vlastně říká?

Související články