Masky božské, démonické i superhrdinské

Neexistuje kultura, která by nepoužívala masky. Proč jsou tak všudypřítomné a čím nás tak fascinují?

Zdroj: archiv

Mohlo by se zdát, že v současném světě se už mnoho masek nezachovalo. Alespoň na ně běžně nenarážíme. Ale ony jsou přitom všude kolem nás – jen si jich moc nevšímáme. Na karnevalech, demonstracích, hlavách hokejových brankářů, filmových superhrdinů i na obličejích lékařů. Masky jsou všude, ale plní různé úlohy.

Kdo z nás nemá masku

Doprovázejí nás od pradávna. Ta nejstarší dochovaná pochází z období kolem roku 7 000 př. n. l., ale masky se zřejmě používaly už mnohem dříve. Svědčí o tom například nálezy jeskynních maleb, na nichž používají masky nejrůznější osoby.

Masky měly v tomto období rituální úlohu – tím, že si na sebe lovec nebo šaman na sebe bral masku nějakého zvířete nebo božstva, získával symbolicky část moci tohoto tvora. Tímto způsobem dodnes masky používají africké nebo australské kmeny – mimo jiné právě tyto kmeny mají masky tak velké, že nezakrývají jen tvář, ale vlastně většinu těla. Čím větší maska, tím větší moc…

Masky se používaly při rituálních tancích, kdy se jejich nosiči dostávali do transu a získávali i psychické vlastnosti tvorů na maskách. Některé kultury v Oceánii a Americe dokonce masky uctívají; přinášejí se jim obětiny a smějí se nosit jen při výjimečných příležitostech.

Takové masky slouží i jako jistá forma knihy – pro negramotné domorodce představují vzpomínky na legendární náčelníky i nepřátele. Právě takové masky bývají nejbohatěji zdobené – aby vyprávěly celé příběhy, musí být poseté symboly a obrazy. 

Masky a umění

Dnes jsou masky vidět hlavně ve filmech, staly se doménou superhrdinů – Batmana si dnes člověk bez jeho masky v podobě netopýra neumí představit. Tato tradice je však mnohem starší – hrdinové začali ve filmu masky nosit od dob neohroženého Zorra, ale umělci je používali v různých kulturách od pradávna.

V řeckém divadle je nosili, aby diváci z dálky lépe viděli tváře, ale masky nosí stovky let i v tradičním čínském a japonském divadle. Právě divadla, která vznikla z náboženských slavností, si zachovala symbolický obsah masek nejdéle. 

Italská commedia dell'arte přisoudila maskám zásadní roli – diváci podle nich poznávali povahu jednajících. Od renesance se masky nosily i při baletu – teprve 19. století s jeho pokročilými tanečními technikami se s těžkými maskami rozloučilo…

My a masky

V Evropě máme masky spojené hlavně s karnevaly. Zpočátku měly jednoduchý účel – skrýt identitu svého nositele. Středověké karnevaly bývaly pořádně bujaré svátky, kde se houfně porušovaly zákony a překračovala se společenská tabu, proto bylo výhodné, aby si nikdo nespojil konkrétního člověka s tím, co dělal. Ale masky byly až příliš anonymní, proto začaly vznikat překrásně zdobené masky, které se nám dochovaly dodnes – například na benátském karnevalu. Ty sice skrývaly totožnost, ale současně jasně ukazovaly, do jaké společenské třídy daná osoba patří – tak se nemohlo stát, že by si bohatý šlechtit omylem popovídal s chudým měšťanem… Postupně se stávaly masky symbolem společenské prestiže a ukázkou moci dané osoby.

 FOTO: www.museumsyndicate.com

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články