Měl Ježíš manželku? Nově objevený pergamen má odpověď

Útržek pergamenu ze 4. století obsahuje slova "moje žena". Nebylo by na tom nic divného, kdyby to neříkal Ježíš Kristus.

Měl Ježíš manželku? Nově objevený pergamen má odpověď

„Hlavně, prosím, nikam nepište, že Dan Brown měl pravdu,“ povzdechla si v rozhovoru pro NY Times Karen Kingová – žena, která objevila papyrus s větou tvrdící, že Ježíš Kristus měl ženu. Drtivá většina článků, které o tomto objevu vznikly, však začínaly právě titulkem: „Dan Brown měl pravdu!“ Kingová ve všech rozhovorech také žádala novináře, aby zdůraznili, že tento objev neříká nic o historickém Ježíši a jeho manželství – přesto právě v tomto duchu noviny i časopisy informovaly. Jak to tedy bylo? 

Ježíš: pro muslimy velký prorok, pro židy podvodník. Buddhistům je to jedno

Co pergamen říká?

Pergamen, na němž je zmínka o Ježíšově údajném manželství, měří 4 x 8 centimetrů a je ve velmi špatném stavu. Spousta slov je zcela nečitelných, na druhé straně se dokonce dají přečíst jen dvě slova. Důležitá je na něm především věta: „A moje žena…“ Jen o řádek níže je zase k přečtení útržek věty „…a ona bude moci být mým učedníkem“. Přestože mezi těmito větami několik slov chybí, je pravděpodobné, že se druhá věta týká stejné věty jako ta první. 

 

Text je psaný v koptštině, řeckou abecedou. Tato řeč se používala v severní Africe křesťanskými komunitami. Podle Kingové je význam pergamenu jednoznačný: ukazuje, že mezi křesťany se jen pár století vedla debata o Ježíšově možném manželství. Doposud pro to neexistoval žádný přímý písemný důkaz, proto je tento objev důležitý. Jde o jediný písemný důkaz, který se zmiňuje o tom, že by takové myšlenka rané křesťany vůbec napadla… 

Co pergamen neříká?

Jak Kingová zdůraznila, tento objev vůbec nepopisuje život Ježíše Krista, neříká nic o něm jako o historické postavě. Nedá se srovnávat významem s evangelii, která jsou výrazně starší – psali je lidé, kteří Ježíše buď znali, anebo znali ty, kdo se s ním sami stýkali. 

Není jasné, z jaké doby pergamen pochází; Kingová tvrdí, že zřejmě ze 4. století našeho letopočtu, jisté to však není. Původ papyru je poněkud záhadný, a podle některých historiků dokonce značně nevěrohodný. Kingová, jinak respektovaná historička, tvrdí, že majitele, který jí útržek zapůjčil, sice zná, nesmí však uvést jeho totožnost – prý proto, aby nebyl obtěžován sběrateli a fanatiky. Podle expertů, jako je například David Gill z univerzity v Suffolku, je to podezřelé: “Je kolem toho spousta podivností,“ řekl archeolog. „Vypadá to tak, že by se od toho měl jakýkoliv zodpovědný akademický pracovník držet co nejdál." 

Našli archeologové hrob Ježíše Krista? Náznaků přibývá

Podle několika úmluv totiž není výzkum starožitností bez doloženého původu povolen. Nejen proto, že to podporuje černý trh s nimi, ale zejména proto, že získávání takových artefaktů je většinou vytrhne z jejich kontextu – a to je připraví o poznávací hodnotu. Týká se to i tohoto papyru; na stranách ho kusy chybí, zřejmě proto, aby je později mohl prostředník prodat zvlášť, za ještě vyšší cenu. 

Ženatý Ježíš? Kdo na tohle přišel?

Představa Ježíše Krista jakožto ženatého muže je sice starší, ale masově známou se stala až s vydáním knih Dana Browna. V románu Šifra mistra Leonarda přišel s myšlenkou, že Ježíš po svém ukřižování nezemřel, ale oženil se – a to s Máří Magdalenou. Jejich potomstvo by pak podle něj mělo žít dál až do současnosti, přičemž tyto potomky bedlivě stráží tajné řády jako templáři.

Naopak různé společnosti spojené s katolickou církví se snaží zatajit před veřejností existenci tohoto tajemství. Údajně proto, že by to zcela zbouralo základy evropského náboženství. Z historického hlediska je Brownova kniha směsí polopravd, vyvrácených omylů a úmyslného matení – její „pravda“ se však až nečekaně rychle rozšířila. Nedávný průzkum největšího amerického křesťanského serveru Beliefnet zjistil, že v tuto teorii věří 19 procent jeho čtenářů… 

V Bibli, tedy ve čtyřech novozákonních evangeliích, nenajdeme o tom, zda Ježíš žil se ženou, ani slovo. Badatelé to dobře ví – jen se spekuluje o tom, co to dokazuje. Mlčení evangelií se dá vyložit různě. Jasné je, že Ježíš mohl být ženatý – nic mu v tom nebránilo. Poprvé na to upozornil v 70. letech 20. století americký historik William E. Phipps. Ten tvrdil, že mlčení Bible je třeba vyložit jako potvrzení toto, že Ježíš ženatý byl. Proč? Protože ženatí byli v té době prakticky všichni muži Ježíšova postavení; bylo to natolik automatické, že psát o tom bylo zbytečné. 

Mojžíš je prý pohřbený v Japonsku. Podívejte se k jeho hrobu

Zní to sice velmi rozumně, ale na druhou stranu Ježíše ani nic nenutilo k tomu, aby do manželství vstoupil. Ano, pokládalo by se to zřejmě za neobvyklé až výjimečné. Ale mezi Židy existovaly precedenty, které ukazují, že takové výjimky existovaly. Židovští autoři, kteří žili v Ježíšových časech, popisují členy náboženských skupin, v nichž bylo zakázané, aby si muži brali ženy. Věřili totiž, že konec světa se blíží a manželství a plodění dětí pokládali za nezodpovědné. Zajímavé přitom je, že oba židovští autoři, kteří se o těchto „sektách“ zmiňují, hodnotí jejich chování kladně - na tom, že muž nevstupuje do manželského svazku nevidí nic špatného. Bylo to možné, aby Ježíš žil mimo manželství a jeho vrstevníky to nijak nepohoršovalo – byť se jim to mohlo zdát nezvyklé. 

Jak to bylo s Máří Magdalenou?

Jako Ježíšova partnerka se většinou uvádí Máří Magdaléna – ale ti nejvěrohodnější svědkové (evangelisté) se o ničem podobném nezmiňují. Tato žena nemá v evangeliích moc místa, je však přesto velice důležitá: je totiž první, kdo dosvědčí Ježíšovo zmrtvýchvstání. Na nějaký manželský svazek se však jen z textu evangelií rozhodně nedá usuzovat. Existují však také nekanonická evangelia, kde se o Magdaleně píše víc. Právě o tato svědectví se opírají hrdinové Šifry mistra Leonarda. Ovšem dost zavádějícím způsobem. 

Na jejich rozbor zde nemáme dost místa, ale velmi zjednodušeně se dá říci, že o Máří Magdaleně se jako o Ježíšově partnerce zmiňuje jediné – Filipovo.

Píše se v něm: Moudrost, která je nazývána 'neplodná', je matkou andělů a snoubenkou (…) je Marie Magdaléna. Pán ji miloval víc než všechny učedníky a často ji líbal na její ústa. (…) Ostatní učedníci (…) mu řekli: "Proč ji miluješ víc než nás všechny?" Spasitel odpověděl a řekl jim: "Proč vás nemiluji tolik jako ji? Když je slepý s vidoucím ve tmě, není mezi nimi rozdíl. Když se však objeví světlo, pak vidoucí to světlo uvidí, ale slepý zůstane ve tmě."

Problém je v tom, že také Filipovo evangelium je až poměrně pozdní, vzniklo zřejmě ve druhém století, ale známe ho až z opisu pocházejícího ze 4. století - shodou okolností (a možná ne náhodou) také psaného v koptštině. Problém je, že ani toto evangelium neříká, že by se Máří Magdaléna kdy stala Ježíšovou ženou - jen ukazuje, že k ní měl Ježíš významný vztah. Ostatně i věta s polibkem se dá vykládat symbolicky, tak jako mnoho dalších nejednoznačných pasáží v Bibli…

Soch Ježíše Krista jsou milióny. Ale tahle je pátá nejvyšší

Žádné testy, prosím!

Mezi řadou problémů s věrohodností, které pergamen má, vyniká nejvíc ten, že jeho stáří nebylo testováno pomocí žádné vědecké metody. Kingová říká, že to nebylo možné, protože pergamen je velmi poškozený a nedá se z něj odebrat dostatečné množství inkoustu – tím by byl zlomek zřejmě nenapravitelně zničený. Kingová však plánuje, že během příštího roku by mohl být pergamen otestován pomocí spektroskopie, která by ho nepoškodila a přibližně by zjistila dobu jeho vzniku. 

Největší objev mexické archeologie všech dob slaví 60. výročí. Dodnes je však velkou záhadou

Když Karen Kingová pergamen dostala do rukou, bylo jí hned jasné, že drží v rukou „historickou bombu“. Proto se obrátila na další znalce koptštiny, aby jí poskytli vlastní názor na jeho pravost. Oslovila tři experty; novináři většinou citovali názor jednoho z nich, podle nějž je pergamen s nejvyšší pravděpodobností pravý. Aby to však nebylo tak jednoduché, druzí dva experti na koptštinu se k pravosti artefaktu vyslovili negativně. 

I další experti na koptštinu se k objevu staví negativně. Protože Kingové představila pergamen na kongresu koptologů, podařilo se získat mnoho vyjádření těch nejpřednějších znalců v oboru. Například Stephen Emmel, profesor koptštiny z německého Münsteru se vyjádřil takto: „Na tom fragmentu, na jeho vzhledu i použité gramatice, je něco, co mi říká, že není úplně důvěryhodný.“ Jiný odborník, expert na papyry Alin Suciu z univerzity v Hamburku, byl ještě jednoznačnější: “Písmo nevypadá autenticky, když ho srovnám s jinými ukázkami koptských papyrů z doby kolem 4. století,“ řekl. 

Z jiných důvodů nevěří pravosti pergamenu další expert na koptskou kulturu, Hany Sadak, ředitel Koptského muzea v Káhiře. Tvrdí: „Osobně si myslím, že kdyby byl pergamen pravý, už dávno bychom o něm věděli.

FOTO: Wikimedia Commons

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.