Moře vydává poklady egyptské "Atlantidy"

Egyptský přístav, který podobně jako bájnou Atlantidu pohltilo moře a zapomění, nyní vydává své poklady expedici vedené francouzským archeologem Franckem Goddiem.

Podle báje o Trojské válce se Paris a Helena zastavili na útěku z Kréty právě v Herakliónu. Homér o přístavu básnil jako o místu oplývajícím bohatstvím, ale dlouho se mělo za to, že jde jen o básnickou licenci. Nyní už archeologové, kteří vyzvedávají některé z pokladů faraonského města, vědí že verše odpovídaly realitě (Byť v době Trojské války neexistoval, to až v Homérově). Dlužno ovšem dodat, že Herakliónů existovalo více.

Rozkvět zažíval egyptský Heraklión od 6. do 4. století před naším letopočtem, kdy se sem sbíhaly obchodní trasy z Řecka a dalších míst ve Středomoří. Pak však zřejmě přišly přírodní pohromy, které vedly nejprve k úpadku města, až se nakonec v 8. století našeho letopočtu celé propadlo o čtyři metry do moře, které neúprosně postupovalo a narušovalo nestabilní podloží. Dnes se trosky potopeného města nacházejí šest kilometrů od současné linie pobřeží a na 50 metrů pod hladinou.

 Funkci i slávu Herakliónu nakonec převzala Alexandrie založená v roce 331 př. n. l. Původní brána do Egypta upadla do zapomění a útržkovité zprávy o její existenci vědce mátly. Ve skutečnosti se totiž Heraklión jmenoval egyptsky Thonis. Řekové přístav překřtili, protože podle legendy měl právě zde vystoupit na břeh rek Herákles. Až po objevení trosek a stél mohli historici s jistotou určit, že Thonis a Heraklión jsou totéž.

Goddiův tým hledal původně Napoleonovy lodě

Příběh znovuzrození přístavu začal v roce 2001, kdy Goddiův tým v nilské deltě ovšem nepátral po starověkých artefaktech, ale po francouzských válečných lodích, které se v 18. století zúčastnily bitvy na Nilu. Našli však flotilu mnohem starší.

Franck Goddio

Celkem 64 lodí pohřbených v hustých jílovitých a písčitých sedimentech. Jde o největší počet starověkých plavidel na jednom místě, jaký byl kdy objeven. A bližší potápečský průzkum přinesl šokující objev ztraceného města. 

Archeologové zde od té doby zažívají opravdové žně v podobě soch, šperků a dalších artefaktů - šlo o 16 velkých soch a stovky menších. Postupně zároveň mapují celé město, které vzniklo zřejmě v 8. století před naším letopočtem, a ve spolupráci s německými kolegy již vypracovali jeho trojrozměrný model.

"Je to úžasně zachovalé. Začínáme studovat některá nejzajímavější místa ve městě a snažíme se porozumět životu v něm," řekl listu The Daily Telegraph Damian Robinson, ředitel oxfordského Centra pro námořní archeologii, který je součástí týmu na místě.

V srdci přístavu protkaného říčními kanály stál obrovský chrám nejvyššího boha Amóna. Ten nebyl jen místem náboženského uctívání, ale i správy města a obchodu pod kontrolou kněží. "Byl to hlavní mezinárodní obchodní přístav Egypta v této době. Právě chrám vybíral platby dovozního a vývozního cla," vysvětlil Robinson.

Živoucí starověký Egypt

Nálezy představují nejen obrovské kulturní bohatství, ale i plno informací. Navíc jde o artefakty, které jsou díky uložení v jílových a písčitých sedimentech velmi zachovalé. 

"Tady je pro nás práce na 200 let," říká s nadšením a možná i trochu povzdechem Franck Goddio. 

Egyptská "Atlantida" je velkým objevem i z toho důvodu, že hlavním zdrojem informací o faraonském Egyptě byly dosud především nálezy na "hřbitovech" - ať již jde pyramidy v Gíze a Sakkáře nebo hrobky v Údolí králů, vše je spojeno se záhrobím. Města starověkkého Egypta byla téměř dokonale zničena a překryta následujícími věky.

Heraklión se tak znovu stává znovu branou do starověkého Egypta.

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.