Na cestě z ráje

Novinář Paul Salopek se vydává na sedmiletou pěší pouť z Afriky do Ohňové země ve stopách našich předků chtivých poznání. První ze série reportáží doprovodil v prosincovém vydání fotografiemi John Stanmeyer.

Zdroj: John Stanmeyer

Pouť zahájil na místě, jež nazývá „naše ground zero“ – u archeologických výkopů v Herto Bouri, kde byly nalezeny některé z nejstarších lidských kostí z doby před 160 000 let. S průvodci a dvěma velbloudy sledoval historické karavanní stezky přes Afarský trojúhelník. Po 43 dnech a 640 kilometrech dospěl džibutskému k pobřeží poblíž míst, odkud se lidé vydali z Afriky do ostatního světa. 

Domorodci, kteří ho potkávají a ptají se, kam jde, po odpovědi položili další řečnickou otázku: Nezbláznil jste se? 

Plánovanou trasu - dlouhou 34 000 kilometrů - zachycuje tato mapa:

Trasa Salopekova putování  MAPA: NG Maps

 

Paul Solopek ve své reportáži mimo jiné píše:

Vykročil jsem z kolébky lidstva ve Východoafrickém příkopu a pěšky znovu procházím stezkami předků, kteří jako první objevovali Zemi před nejméně 60 000 let. Tento skutek zůstává naší zdaleka nejvýznamnější cestou.

Když se naši předkové před 60 000 nebo více let vydali z Afriky, potkávali jiné druhy homininů. Svět byl tehdy plný podivných bratranců: byli tu Homo neanderthalensis, Homo floresiensis, denisované a možná i jiné druhy lidí, kteří nebyli tak docela jako my.

Když jsme se s nimi setkali, možná jako teď na nějakém odlehlém kopci, dělili jsme se s nimi o vodu, nebo jsme se s nimi dokonce pokojně křížili, jak tvrdí někteří genetici? (Zdá se, že mimo Afriku sdílejí populace moderních lidí až 2,5 procenta neandertálské DNA.) Nebo jsme znásilňovali a zabíjeli a tak zahájili v našem druhu dlouhé a strašlivé dějiny genocid? (Fernando Ramirez Rozzi z pařížského Centre national de la recherche scientifique identifikoval v jeskyni obydlené moderními lidmi neandertálskou čelist zle poškozenou jakoby řeznickým nástrojem, možná šlo o stopu kanibalismu.) Vědci o této hádance stále diskutují.

Jisté je jen to, že pouze my sami jsme přežili, abychom mohli vznést nárok na Zemi. Ovládli jsme planetu, ovšem za jistou cenu: nemáme žádné blízce příbuzné druhy. Jsme druh trýzněný pocitem viny toho, kdo přežil. Jsme osamocený lidoop.

Paul Salopek je nositelem Pulitzerovy ceny. Jeho první kniha věnovaná této cestě, A Walk Through Time (Putování časem), vyjde v nakladatelství Random House v r. 2016. John Stanmeyer, jeden ze zakladatelů VII Photo Agency, získal Cenu Roberta Capy a cenu Magazine Photographer of the Year.

Související články