Nanočástice mohou v budoucnosti pomáhat při léčbě rakoviny. Výzkum provádějí čeští vědci

Výzkum nanočástic ukazuje na netušené možnosti jejich využití. Mohou například pomoci s léčbou rakoviny.

Nanočástice mohou v budoucnosti pomáhat při léčbě rakoviny. Výzkum provádějí čeští vědci

Jak využít křemíkové nanokrystaly v rané diagnostice chorob, při sledování léčiv či léčbě rakoviny, zkoumá laureátka ceny Doctorandus Anna Fučíková z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Výzkumná práce propojuje nejen fyziku a biologii, ale i medicínu, což je unikátní, řekla dnes v rozhovoru s ČTK Fučíková. Pokud by se v příštích deseti letech našla firma, která by do výzkumu investovala, mohly by se nanočástice v těchto oborech uplatnit i v praxi.

VIDEO: Neuvěřitelný souboj: takhle buňka likviduje rakovinu

Cenu Doctorandus organizátoři udělují v rámci prestižní soutěže Česká hlava, která oceňuje mimořádné vědecké výsledky. Fučíková se dlouhodobě věnuje právě výzkumu nanočástic.

Podívejte se na video National Cancer Institute o nanotechnologii:

 

Výjimečný materiál s výjimečnými cíli

"Použití je poměrně široké, protože ten materiál má skutečně unikátní vlastnosti, stačí jen jemná změna parametru a už funguje jako zcela něco jiného," řekla Fučíková, která se na výzkumu podílela se svými spolupracovníky.

Třicetiletá Fučíková u křemíkových nanokrystalů objevila, že jsou ve srovnání s některými nanočásticemi, například nanodiamanty, zcela netoxické a po čase se samy v organizmu rozkládají. Lze je bez obav z negativních reakcí přidávat do organizmu a pak sledovat jejich cestu v těle uvnitř buňky, což je zcela unikátní.

"Ukázalo se, že křemíkový nanokrystal má kouzelné vlastnosti - dokáže imitovat světlo. Znamená to, že na něj posvítíme a on svítí jinou barvou. To můžeme použít v diagnostice a medicíně, například u rakoviny kůže," zdůraznila.

Kde se nanokrystaly v rámci buňky pohybují, může Fučíková sledovat díky celosvětově unikátní aparatuře, kterou její kolega, docent Jan Valenta, na fakultě vyvinul. Křemíkové nanočástice se dokážou v těle rozložit. Po speciální úpravě povrchu jsou schopny vytvářet takzvaný singletní kyslík, který má tu vlastnost, že se sloučí s čímkoli, co je v jeho v okolí.

"Když máme nějakou buňku, která sní tento nanokrystal, a osvítíme ji, tak na tyto nanokrystalky začne ihned singletní kyslík reagovat s buňkou a prakticky ji zničí. My bychom teoreticky byli schopni zabít právě jednu buňku, která je rakovinová," dodala. Ve výzkumu nanodiamantů je však podle svých slov zatím na začátku. V současnosti existuje křemíkových nanokrystalů málo a Fučíková se v rámci svého působení na švédské univerzitě KTH - Stockholm podílí na jejich masovější výrobě. Právě jejich nedostatek v současnosti brání využití většímu v medicíně.

Úvodní ilustrační foto: Thinkstock

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.