NASA: Člověk neodvratně mění planetu. Fotografie, které to dokazují

Planeta se proměňuje a změna klimatu je neodvratná. Kdo nevěří, tomu předkládáme důkazy.

NASA: Člověk neodvratně mění planetu. Fotografie, které to dokazují
NASA: Člověk neodvratně mění planetu. Fotografie, které to dokazují
Zdroj: archiv

Planeta se stále proměňuje. Vlivem člověka, ale i sama od sebe. Některé změny tedy nejsou naší vinou. NASA se snaží tyto změny stopovat z vesmíru a my vám dnes přinášíme snímky těch nejvýraznějších proměn. Má svoji stránku State of Flux, kde satelitní snímky Země publikuje. 

Záběry dokumentují změny klimatu, osidlování a důsledky přírodních katastrof, jako jsou například požáry nebo záplavy. Na jejich webu najdete až 150 obrázků a všechny stojí za to. 

Těžba ropy (Kazachstán)

Vlevo: 6. srpna 1987. Vpravo 23. července 2011. Krajina Mangystauské oblasti, poblíž Kapského moře, se zcela proměnila od té doby, co se tu začala těžit ropa a zemní plyn. To bylo na začátku 90. let. Obrázek z roku 2011 ukazuje výrobní zařízení v poušti, která byla v blízkosti těžby osídlena. Zvýšení těžby fosilních paliv v této oblasti ohrožuje kvalitu a dostupnost místní vody. Pouště a polopouště zabírají většinu země, jen malá část je zalesněna nebo je hospodářsky využívána. Kazachstán disponuje také obrovskými zdroji černého uhlí, železných rud a dalších nerostných surovin. Například disponuje zhruba 21 % světových zásob uranu. Kdo ví, jaké snímky uvidíme třeba za padesát, sto let. 

 

Oheň (Georgia, USA)

Vlevo: 30. dubna 2011; vpravo: 3. července 2011. Rozsáhlé ničivé požáry zachvátily oblast v americké Georgii a  poničily i útulek Okefenokee National Wildlife Refuge . Sucho v tehdejší době požárům jen svědčilo a oheň se šířil dál a dál. Ke dni 3. července bylo zničeno více jak 290 000 akrů půdy. Červené odstíny představují obnovující se vegetaci ve zcela spálených oblastech. Bílá barva je kouř stále aktivních požárů. 

 

Vysychání jezera (Utah, USA)

Velké Solné jezero (Great Salt Lake) se za posledních 25 let dramaticky změnilo. Vlevo je snímek z srpna 1985 a vpravo ze září 2010. V roce 1985 bylo jezero až na samou hranici svých možností, protože tenkrát ho hojně zásobovaly časté deště a tání sněhu.

Snímky z roku 2010 ukazují naopak jeho vysychání. Poloostrov The Promontory Peninsula (zařezávající se v horní části do jezera) byla v 80. letech obklopena vodou ze tří stran, aler později už ji z východu svírá pevnina.Podobně na tom je také ostrov Antelope Island - původně byl obklopen ze všech stran vodou, a později jako důsledek vysychání jezera, se začal spojovat s pevninou bažinami.

Nejznámějším případem vysychání jezera je Aralské jezero, ale tento problém je celosvětový. Například největší čínské jezero Čching-chaj také vysychá. Zde je příčino rozšiřování pouště, která zase vzniká nadměrným spásáním vegetace kolem jezera. 

 

Tání ledu (Patagonie, Chile)

Vlevo snímek z 18. září 1986 a vpravo z 5. srpna 2002. První fotografie zachycuje oblast ještě nezasaženou ustupováním ledovce. Druhý už je jeho důkazem. Celých 10 kilometrů ledovce zmizelo a vznikla malá jezera. 

Vědci používají toto satelitní snímkování k tomu, aby mohli monitorovat tání ledovců a dopad tohoto nezvratného procesu na vodní útvary, které jsou jeho přímým důsledkem. 

 

Záplavy (Indie)

Vlevo snímek z 28. května 2011 a vpravo ze 20. srpna 2011. Řeka Brahmaputra protéká Čínou, Indií a Bangladéší. Průtok má dohromady s Gangou 3. největší na světě (po Amazonce a Kongu). Měří neuvěřitelných 3 000 kilometrů a zabírá 935 000 kilometrů čtverečních. 

Období dešťů v zde začíná v červnu. Obrázek ze srpna (vpravo) ukazuje změněnou krajinu po záplavách. Náhlé rozpínání přítoků zaplavuje vesnice a nechává tisíce lidí bez domova. Obrázky ukazují kombinaci viditelného a infračerveného záření kvůli zdůraznění kontrastu mezi vodní plochou a půdou. Vegetace je zabarvená zeleně a světle modré jsou mraky. Voda má různé odstíny modré, až do šeda (způsobené odrazem slunečného záření od povrchu). 

 

Příliv a odliv (Kanada)

The Záliv Fundy v Novém Skotsku v Kanadě. Vlevo snímek přílivu z 20. dubna 2001 a vpravo fotografie odlivu     L30. září 2002. Nejvyšší hladina přílivu se na Zemi objevuje právě na tomto místě. Je to záležitostí spousta spolu působících faktor, a pokud spojí síly najednou, může být rozdíl hladiny až 16 metrů!

 

Ropná pole (Sabriyah, Kuvajt)

Vlevo 2. února 1991 a vpravo 15. července 2011. Irácké síly během irácké invaze na začátku 90. let zapálily stovky ropných vrtů. Zhruba 6 milionů barelů ropy se denně proměnilo v kouř, který otravoval ovzduší. Zbytky ropy obarvily normálně světlou půdu (jak je vidět na obrázku vlevo, z roku 1991). Do roku 2011 se životní prostředí dokázalo částečně obnovit. Kouřové stopy na obrázku z roku 2011 ukazují běžnou praxi spalování přebytečného zemního plynu, vedlejšího produktu při těžbě ropy).   

 

Úvodní foto:
Obnova delty Wax Lake v Louisianě (USA). Vlevo 13. ledna 1983 a vpravo 2. ledna 2011. Delta, místo, kde se řeka Atchafalaya vlévá do Mexického zálivu, vzniklo z usazenin po výstavbě kanálu skrz Wax Lake v roce 1941. Hurikán Katrina v roce 2005 okolí velmi poničil. Dnes je však modelem v obnově životního prostředí a ochrany proti podobným katastrofám pro deltu řeky Mississippi. 

FOTO: NASA/ State of Flux

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články