Naši prapředkové se živili kůrou a dřevem. Měli na to zuby

Zástupci vyhynulého druhu Australopithecus sediba se prý živili kůrou a dřevem. Vyplývá to podle agentury AFP z nové studie mezinárodního týmu Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Německu.

Naši prapředkové se živili kůrou a dřevem. Měli na to zuby

Kůra je velmi výživná.

Vědci tento poznatek publikovaný v časopise Nature označují za překvapivý. Konzumace tak tvrdé potravy nebyla dosud doložena u žádného jiného australopitéka. Informace o skladbě potravy antropologům významně napovídají o chování, zvycích a evoluci daného druhu.

Zástupci druhu Australopithecus sediba žili na jihu Afriky v době před asi dvěma miliony let a podle nových výsledků to vypadá, že před travinami, kterých měli ve svém okolí dostatek, dávali přednost konzumaci kůry a dřeva. Ve srovnání s ostatními australopitéky i dalšími ranými hominidy jde podle vědců o naprostou výjimku. Ostatní hominidé jedli spíše měkké traviny.

Lucy měla před miliony let souputníka. Chodil také vzpřímeně

"Postupujeme podobně jako zubaři, odstraňujeme dentálními nástroji fosilizovaný zubní kámen z povrchu zubů. Po zakonzervování pod mikroskopem pozorujeme fytolity," vysvětlila vedoucí týmu antropoložka Amanda Henryová. Analýza fytolitů, sedimentů vytvořených činností rostlin, umožňuje určit skladbu jídelníčku daných jedinců. Vědci očekávali, že se potrava druhu Australopithecus sediba bude více podobat potravě ostatních australopitéků. "Ovšem, jak můžeme vidět, Australopithecus sediba není jako ostatní," podotkla podle AFP Henryová.

Nejkousavější z Australopiheců

Ve výzkumu tým testoval 81 dalších hominidů. Dokonce i Australopithecus boisei, přezdívaný Louskáček kvůli jeho robustním čelistem a zubům, jedl měkčí rostlinnou potravu než Australopithecus sediba. Henryová ovšem podotkla, že to nevypadá, že by tento druh měl zuby speciálně přizpůsobené pro zpracování tak tvrdé potravy. Kůra stromů je však podle ní velice výživná.

Henryová dále uvedla, že tato nezvykle tvrdá potrava je jen jednou z několika zvláštností tohoto druhu.

Australopithecus sediba chodil vzpřímeně, ovšem anatomie jeho kostry ukazuje, že také trávil mnoho času šplháním v korunách stromů. "Takže to vypadá, že kostra tohoto druhu je směsicí velmi moderních a zase některých primitivních znaků," konstatovala Henryová.

Kůra a pletivo stromů nebyly nikdy dříve zaznamenány jako součást potravy vyhynulých afrických hominidů, ale jsou konzumovány některými současnými primáty. "Jídelníček druhu Australopithecus sediba mohl být podobný jídelníčku dnešních šimpanzů," uvedl spoluautor studie Paul Sandberg z antropologického oddělení na Coloradské univerzitě. "To, co mě fascinuje, je, že tito jedinci byli neobvyklí (ve srovnání s ostatními australopitéky)," konstatoval další spoluautor Matt Sponheimer. Fosilie čtyř zástupců druhu Australopithecus sediba byly objeveny v roce 2008 v jihoafrické jeskyni Malapa severně od Johannesburgu. Nalezení jedinci patrně spadli nebo byli hozeni do jámy v jeskyni, kde poté zemřeli.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.