Nebýt Mohameda, káva by se nestala nápojem číslo jedna
Začít den bez kávy, to je pro mnoho současníků ještě horší, než ho začít bez Facebooku. Kde se tahle kávománie vzala?
Káva je druhá nejobchodovanější komodita na světě – hned po ropě. Zdá se, že lidé k černým tekutým kapalinám mají velmi kladný vztah. Ponořte se do dějin kávy a pochopte, proč se z kávy stal nejoblíbenější nápoj lidstva.
Kávu objevily tančící kozy
Podle středověké legendy může za objev kávy koza. Legenda tvrdí, že etiopskému pasáčkovi Kaldimu se zaběhla jedna koza. Našel ji u podivného keře, jak okusuje jeho plody.
Pasák se nestačil divit – koza po bobulích vesele poskakovala a projevovala nečekané množství energie. Kaldi plody odnesl svatému muži, který ale jejich používání zakázal.
Změny stavu vědomí byly pro islám velký problém. Rozhněvaný světec hodil bobulky do ohně – ale z krbu vyšla tak nádherná vůně, že ani on jí neodolal… Od té doby se prý káva praží.
Káva se nepila, ale jedla
Plody kávovníku znaly ve skutečnosti africké kmeny už od pradávna. Přímých důkazů se sice historici nedopátrali, ale existuje mnoho náznaků, že prvním, kdo kávu využíval, byli domorodci z etiopského kmene Oromo. Na rozdíl od současníků však kávu nepili. Zrna míchali s kozím tukem a výslednou směs pak žvýkali. Dodávalo jim to údajně spoustu energie a síly. První doložené popíjení kávy je až z 10. století, tentokráte z oblasti Persie. Jak vidět, muslimský svět si kávu zamiloval. Ostatně i slovo káva pochází z arabského výrazu qahwat al-bun neboli víno z bobulek.
Nebýt islámu, nepili bychom kávu
Díky muslimům se do Evropy dostala spousta objevů z Číny. Jedním z mála originálních přínosů islámu je káva. Protože prorok Mohamed zakázal pití alkoholických nápojů, hledala se nějaká náhrada. Káva se stala alkoholem arabského světa, protože (i když je nápojem, který výrazně ovlivňuje chemické procesy v těle) tento nápoj Mohamed ještě neznal (a tedy ho nemohl zakázat).
Něco podobného se opakovalo na počátku 20. století s coca colou – ta se stala nápojem číslo jedna kvůli prohibici alkoholu v USA. Rozšíření kávy mezi muslimy pomohly zejména její účinky na zahánění spánku – to se hodilo súfijským mystikům, kteří se museli dlouho do noci modlit.
Zákaz kávy
V mnoha kulturách však káva neprošla tak snadno. Důvody, proč se to dělo, však byly velmi různorodé. První kavárna byla otevřena v polovině 16. století v Istanbulu, ale velký úspěch nezaznamenala. Jak se však káva šířila, začaly proti ní vystupovat nejrůznější náboženské autority. Zakazovali ji imámové z Mekky i Istanbulu.
Proti této linii šli jiní muslimové – například slavní lékaři jako Avicenna nebo Razí. Ti zdůrazňovali pozitivní účinky kávy. Vyzdvihovali hlavně její schopnost zklidňovat žaludek. Abychom nebyli k muslimům nespravedliví: kávu a kavárny zakázali třeba i v Anglii. Král tak roku 1675 vydal zákaz provozování kaváren proto, že tam podle něj spiklenci plánovali, jak ho připravit o trůn…
Neprošla však ani u ortodoxní církve – do 18. století byla pro své lehce narkotické účinky zakázána i etiopskou ortodoxní církví. Důvod, proč byly tyto zákazy zlomeny, se opakoval prakticky ve všech zemích: káva zachutnala vládci nebo významné náboženské autoritě natolik, že zákaz zrušili.
