Nejdůležitější vědecké objevy v roce 2012. Které to jsou?

Média chrlí zprávy o vědeckých objevech dnes a denně. Ale které jsou opravdu zásadní? Máme pro vás přehled těch nejdůležitějších.

Nejdůležitější vědecké objevy v roce 2012. Které to jsou?

Leden

1. ledna - Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) navedl na oběžnou dráhu kolem Měsíce obě sondy s označením Grail, které budou zkoumat vnitřní strukturu Měsíce. Dvojice sond začala v březnu mapovat gravitační pole přirozeného satelitu Země.

9. ledna - Čtvrtou nejdelší zaplavenou jeskyni na světě objevili při výzkumu na poloostrově Yucatán v Mexiku členové České speleologické společnosti (ČSS).O tomto objevu jsme informovali: Čtvrtou nejdelší zaplavenou jeskyni na světě objevili Češi. Nezapomeňte se podívat na fascinující video přímo z jeskyně.

12. ledna - Američtí vědci objevili v pralesích Papuy-Nové Guineje nejmenšího obratlovce na světě, žábu, která měřila sedm milimetrů. I o tomto objevu jsme vás informovali.

 

Únor

2. února - Evropská jižní observatoř (ESO) v Chile úspěšně aktivovala velký teleskop (Very large telescope, VLT) propojením čtyř existujících optických teleskopů. Vznikl tak největší optický teleskop se zrcadlem o průměru 130 metrů. Více si můžete přečíst zde.

3. února - Lékařskému týmu z Nizozemska se podařilo nahradit čelist 83leté pacientce. Pro titanovou protézu použili inovativní 3D zobrazení, přesně kopírující čelist pacientky. Byla to první operace tohoto druhu na světě.

5. února - Ruští vědci se provrtali do největšího jezera na Antarktidě, jezera Vostok (z hlediska objemu vody třetí největší jezero na světě), které bylo odděleno od světa 20 milionů let; hladiny jezera dosáhli v hloubce 3 768 metrů. O tomto objevu jsme psali v příspěvku Mimozemské jezero pod Antarktidou? Ruští vědci jsou mu na dosah.

13. února - Z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala k prvnímu letu nosná raketa Vega, kterou vyvinula Evropská vesmírná agentura (ESA). Na oběžnou dráhu vynesla italský satelit LARES a několik menších družic.

20. února - Ruským vědcům se podařilo pomocí uchovaných semen oživit skalničku Silene stenophylla ukrytou 32 000 let v sibiřském ledu. Jednalo se o nejstarší rostlinu, u níž se podobná regenerace zdařila.

Březen

7. března - Vědci dekódovali genom gorily, posledního zástupce lidoopů.

21. března - Maďarský matematik Endre Szemerédi získal prestižní Abelovu cenu. Ocenění považované za "Nobelovu cenu za matematiku" mu norská akademie věd udělila za zásadní přínos pro teoretickou počítačovou vědu.

25. března - Kanadský filmový režisér James Cameron se jako první na světě sólově s ponorkou Deepsea Challenger ponořil do nejhlubšího místa na Zemi, hlubiny Challenger v Mariánském podmořském příkopu (asi 320 kilometrů jihozápadně od ostrova Guam v Tichém oceánu) - dosáhl hloubky 10 898 metrů. Před ním sem v lednu 1960 sestoupili ve speciálním batyskafu Trieste společně Američan Don Walsh a švýcarský oceánograf Jacques Piccard. O tomto projektu jsme nejednou psali: James Cameron a jeho ponor na nejhlubší místo naší planety nebo Režisér Cameron se potopil na nejhlubší místo planety. Pro National Geographic nebo VIDEO: Cesta na dno Země

Podívejte se  na video z ponorky Jamese Camerona:

 

30. března - Při vykopávkách v centrální Gruzii našli němečtí archeologové 4 300 let staré nádoby s včelím medem. Podle expertů citovaných šlo o nejstarší podobný nález na světě.

Duben

13. dubna - Severní Korea vypustila balistickou raketu. Několik minut po startu ale raketa explodovala, rozpadla se a zřítila do moře.

19. dubna - Slovinský pilot Matevž Lenarčič dokončil jako první na světě let kolem světa v úsporném ultralehkém letadle. Na cestu vydal 8. ledna 2012, trasa měřila 99 839 kilometrů.

Květen

9. května - Archeologové objevili na západě Irska krasovou oblast s pozůstatky osídlení z doby 6 000 let př. Kr.

16. května - Na Kanárských ostrovech byl zahájen provoz největšího solárního dalekohledu v Evropě GREGOR.  

22. května - Z Mysu Canaveral na Floridě odstartovala do vesmíru první soukromá loď společnosti Space Exploration Technologies (SpaceX). Modul Dragon vynesl k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) raketu Falcon 9, start byl považován za zahájení nové éry vesmírných letů. Na Zem se modul vrátil 31. května. O události jsme psali: Setkání státního a soukromého sektoru na oběžné dráze. Dragon parkuje u ISS

22. května - Ve věku 85 let zemřel profesor nukleární medicíny a nestor české onkologie Zdeněk Dienstbier, zakladatel Ligy proti rakovině.

25. května - Vědci objevili v jeskyni na jihu Německa nejstarší známé hudební nástroje na světě. Flétny, vyrobené z kosti ptáka a z mamutího klu, jsou staré na 42 000 let.

Červen

6. června - Archeologové objevili v Londýně pozůstatky alžbětinského divadla The Curtain, kde hrála společnost Williama Shakespeara.

6. června - Experimentální letoun Solar Impulse poháněný sluneční energií přistál po 19hodinovém letu ze Španělska v Maroku, uskutečnil tak první mezikontinentální let.

6. června - Viditelný vzácný astronomický jev, přechod Venuše přes Slunce. Celý jev trval šest hodin a 40 minut, další podobný bude až v roce 2117. Podívejte se na fotografie zde.

14. června - Některé z pravěkých maleb ve španělských jeskyních, včetně Altamiry, jsou starší než 40 000 let, část vědců proto došla k názoru, že mohou být starší než evropská existence rodu Homo sapiens, a tudíž mohou být dílem neandertálců.

16. června - Do vesmíru odstartovala čínská loď Šen-čou 9, na jejíž palubě byla poprvé v historii čínského vesmírného programu žena, třiatřicetiletá Liou Jang. Loď se na Zem vrátila 29. června.

27. června - Mezinárodně uznávaný vědec Jiří Friml proslulý průlomovými objevy o funkci rostlinného hormonu auxinu, který rozhoduje o tvaru a růstu rostlin, dostal jako první Čech prestižní Zlatou medaili Evropské organizace molekulární biologie (EMBO).

Červenec

1. července - U břehů Grónska byla nalezena loď Terra Nova, jež v roce 1911 dopravila do Antarktidy kapitána Roberta Scotta, který tragicky ztroskotal při pokusu dobýt jižní pól. Loď objevili pracovníci americké výzkumné společnosti Schmidt Ocean Institute.

4. července - Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) oznámili objev nové subatomární částice, s největší pravděpodobností se jednalo o Higgsův boson (ten by podle vědců měl vysvětlovat, jak získaly ostatní částice hmotnost). O přelomovém objevu jsme také psali: Vědci zřejmě našli chybějící článek v teorii o vzniku vesmíru. Božskou částici neboli Higgsův boson.

5. července - V Londýně otevřena nejvyšší budova v Evropě, přezdívaná podle svého tvaru Střep (310 metrů). Překonala tak věž Commerzbank ve Frankfurtu nad Mohanem (259 metrů, postavena v roce 1997).

11. července - Američtí astronomové objevili pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu pátý měsíc obíhající kolem Pluta.

16. července - V 75 letech zemřel chemik Antonín Holý, jehož objevené preparáty pomáhaly léčit miliony lidí na celém světě.

16. července - Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil užívání léku Truvada pro prevenci nakažení virem HIV u rizikových skupin obyvatelstva. Přípravek vyrábí farmaceutická firma Gilead Sciences, která při jeho vývoji využila výsledků výzkumu českého vědce Antonína Holého.

23. července - Ve věku 61 let zemřela první americká astronautka Sally Rideová.

Srpen

6. srpna - Na povrch Marsu úspěšně dosedlo americké robotické vozítko Curiosity; do vesmíru odstartovalo 26. listopadu 2011.

Čtěte celý speciál věnovaný misi Curiosity na Marsu

23. srpna - Podle novozélandských vědců vznikly moderní indoevropské jazyky v oblasti řeky Indus před asi 9 000 lety. Dosud se přitom mělo převážně za to, že tyto jazyky vznikly na jihozápadě dnešního Ruska před 5 000 lety.

25. srpna - Ve věku 82 let zemřel americký astronaut Neil Armstrong, který 21. července 1969 stanul jako první člověk na Měsíci.

Září

5. září - Vědci zveřejnili zatím nejpodrobnější analýzu lidského genomu a zjistili, že biologicky aktivní je mnohem větší část našeho genomu, než se dříve myslelo.

OBRAZEM: Panorama na Marsu tak, jak jej vidí Curiosity

6. září - V Praze bylo otevřeno sídlo Agentury pro evropský globální navigační satelitní systém (GSA), jejímž hlavním úkolem je koordinace vzniku evropského vesmírného programu Galileo, který má být ekvivalentem známého amerického navigačního systému GPS.

18. září - Ve Švédsku byly u dvou mladých žen provedeny poprvé na světě transplantace děloh darované jejich matkami.

27. září - Americké vozítko Curiosity našlo po sedmi týdnech na povrchu Marsu oblázky, které vědci považují za důkaz, že na této planetě kdysi mohla být tekoucí voda, a tedy podmínky vhodné pro vznik života. O objevu jsme psali zde: Oblázky na Marsu = voda na Marsu. Curiosity je našla.

Říjen

8. října - Letošní Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii získali společně japonský výzkumník Šinja Jamanaka a Brit John Gurdon za buněčný výzkum.

9. října - Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali společně Američan David Wineland a Francouz Serge Haroche za přínos v oblasti kvantové fyziky.

10. října - Letošními laureáty Nobelovy cenu za chemii jsou Američané Robert Lefkowitz a Brian Kobilka za přelomové objevy v oblasti buněčné chemie.

12. října - Evropská unie vyslala na oběžnou dráhu třetí a čtvrtý satelit navigačního systému Galileo.

12. října - V areálu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně bylo otevřeno špičkové lékařské a výzkumné Centrum klinického výzkumu (ICRC), které má zkoumat kardiovaskulární a neurologické choroby a které vzniklo ve spolupráci s americkou Mayo Clinic za zhruba pět miliard korun.

14. října - Rakušan Felix Baumgartner se stal prvním člověkem, který volným pádem překonal rychlost zvuku (dosáhl rychlosti 1341,9 kilometru v hodině), vytvořil také nový rekord ve výšce dosažené v balonu (39 044 metrů) a ve výšce, ze které člověk seskočil (také 39 044 metrů - překonal Američana Joa Kittingera, který 16.8.1960 vyskočil z balonu ve výšce 31 330 metrů). Nevytvořil ale rekord v délce volného pádu (padal jen čtyři minuty a 19 vteřin, Kitttinger v 1960 padal čtyři minuty a 36 vteřin).

26. října - Archeologové v Guatemale objevili hrobku dávného mayského panovníka, která se zachovala v nedotčeném stavu. Hrobka pochází z let 700 až 400 před naším letopočtem, tedy mnoho staletí před největším rozkvětem mayské říše. O objevu jsme informovali i na našich stránkách: Nejstarší mayská hrobka byla objevena v Guatemale. Co ukrývala?

Listopad

2. listopadu - Čeští archeologové objevili v egyptském Abúsíru poblíž Káhiry hrobku princezny Šert Nepti z páté dynastie, tedy z období 2500 až 2350 let před naším letopočtem. Nález odborníci označili za mimořádný.

Úspěch egyptologů v Abúsíru: Výjimečnný nález hrobu staroegyptské princezny

13. listopadu - Obyvatelé severní Austrálie sledovali úplné zatmění Slunce.

15. listopadu - Slavný dánský astronom Tycho Brahe, který žil na přelomu 16. a 17. století v Praze, nebyl otráven rtutí, ale zemřel nejspíš přirozenou smrtí. S odvoláním na zjištění dánských vědců to oznámil list Politiken. Dánští experti ke svému závěru dospěli na základě zkoumání vousů, které získali při exhumaci Brahových ostatků před dvěma lety v Praze.

19. listopadu - Prestižní Národní cenu vlády Česká hlava za mimořádné vědecké výsledky obdržel onkolog a hematolog Pavel Klener. O české Nobelově ceně jsme psali: Česká hlava Pavel Klener: Expert za boj s rakovinou získal českou Nobelovu cenu.

20. listopadu - Oznámeno, že americké robotické vozítko Curiosity narazilo na Marsu na "dějinný objev", spekulovalo se hlavně o nálezu organického materiálu či stop dávného života.

20. listopadu - Podle výroční zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o plynech v atmosféře byla v roce 2011 koncentrace oxidu uhličitého o 40 procent vyšší než v předindustriální éře. V atmosféře bylo v roce 2011 v milionu částic atmosféry 390,9 částic oxidu uhličitého.

29. listopadu - Astronomové objevili zřejmě nejmohutnější černou díru, jakou kdy poznali. Nachází se v malé galaxii NGC 1277 v souhvězdí Persea vzdálené asi 250 miliónů světelných let od Země. Více v článku Největší rozzuřená černá díra předává jádru mladé galaxie energii dosud netušených rozměrů.

A co je pro vás nejdůležitějším objevem tohoto roku? Chybí vám některý v našem výčtu? Nebo přebývá? Pište. Váš názor nás zajímá.

 

Úvodní foto Curiosity: NASA

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.