Nejkrásnější motýl světa ukrývá tajemství nočního vidění

Je krásný, co? Blankytně modrá křídla tohoto motýla jsou ideálním skloubením krásy a funkcionality. Ale skrývá se v nich možná také tajemství nočního vidění.

Křehký motýl řeší podobný problém jako přístroje pro noční vidění používané vojáky, záchranáři nebo vědci. Tyto informace přineslo poslední číslo odborného časopisu Nature Photonics

Motýli Morpho patří k nejkrásnějším motýlům světa. Žijí v pralesích Střední a Jižní Ameriky a kvůli svým křídlům se stali vyhledávaným artiklem sběratelů. Křídla se blyštivě třpytí, a navíc v tomto stavu i dlouho vydrží – používají se na šperky i jako ozdoby šatů. Až 20 centimetrů velká křídla jsou tak výjimečně blyštivá, že začala zajímat i genetiky.

Jak vidí lidé v noci? 

Abychom pochopili proč, musíme udělat malý úkrok směrem k přístrojům, které se používají pro noční vidění. Senzory v těchto přístrojcích je třeba neustále chladit, jinak je obraz zasažen přebytečným teplem, a tedy ukazuje něco, co vůbec nemá. Ty nejcitlivější přístroje je tedy třeba vybavit chladiči s tekutým héliem. Jsou však drahé, relativně těžké a především spotřebují spoustu energie. Především pro přístroje, jež mají být přenosné, to představuje velkou výzvu. 

A co s tím vším mají společného motýli? Šupinky pokrývající křídla Morphů odrážejí světlo některých vlnových délek, jiné ale dokáže pohltit. Navíc dokáže měnit vlastnosti křídel, aby pohlcovaly a odrážely jiné druhy světla, podle toho, jak teplá křídla zrovna jsou. Tím se také mění jejich barva. Vědci by teď rádi tento trik napodobili v laboratořích – mohlo by to mít pro noktovizory (přístroje pro noční vidění) revoluční význam.  

Nejdůležitější je pochopit, jak se vlastně chová chitin, z něhož jsou motýlí křídla „postavená“. Má mnohem nižší tepelnou kapacitu než materiály, z nichž se noktovizory vyrábí. Pokud by se materiál s podobnými vlastnostmi použil na přístroje, mohla by jejich hmotnost výrazně zmenšit. Podívejte se na video, na němž je pomocí termografie zobrazeno, jak se křídla motýla rychle přizpůsobují tepelným vlnám:

Aby dosáhli vysněného účinku, snaží se teď vědci propojovat motýlí křídla s uhlíkovými nanotrubicemi. Výsledný systém testovaný chemiky z GE funguje jako chladič na molekulární úrovni. Dá se to přenést do praxe? To je otázka, na kterou vám zatím odpověď nedáme. Ale pokud se to podaří, mohly by z tohoto výzkumu vzejít brýle umožňující noční vidění tak levné a lehoučké, že by si je mohl dovolit úplně každý…

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.