Nejslavnější hřbitovy světa: je mezi nimi i pražský!

Každé velké město má fascinující hřbitov. A z některých se dokonce staly světoznámé turistické senzace.

Nejslavnější hřbitovy světa: je mezi nimi i pražský!

V 19. století, když ještě neexistovaly městské parky, zastupovaly jejich roli právě hřbitovy. Dnes je to jen těžko představitelné, ale na hřbitovech se konaly pikniky, večírky a dokonce se stávaly nejčastějším místem pro první schůzky. Dnes se však ze hřbitovů stala místa, která navštěvujeme spíš v tichosti.

Pere Lachaise

Zřejmě nejslavnějším hřbitovem světa je pařížský Pere Lachaise. Stal se dokonce jedním z deseti turisticky nejnavštěvovanějších míst Paříže – zejména díky desítkám „celebrit“, které na něm leží. Z těch nejslavnějších stojí za připomenutí: Oscar Wilde, Edith Piaf, Honoré de Balzac, Marcel Proust nebo třeba Jim Morrison. Zvláštní význam má Pere Lachaise pro Američany. V polovině 19. století se stal vzorem pro to, jak má správný americký hřbitov vypadat. Právě podle něj se stavěly všechny hřbitovy ve Spojených státech. První americký hřbitov, který se Pere Lachaise inspiroval, se dodnes považuje za nejhezčí v Severní Americe. Jmenuje Mt. Auburn a našli byste ho v Cambridge (Massachusetts). 

Pere Lachaise je výjimečný také tím, že se jednalo o první velký hřbitov za městskými hradbami, do té doby se hřbitovy budovaly přímo ve městech. Rozkládá se na 43 hektarech, nachází se na něm 70 tisíc hrobů a roste přes 5000 stromů. Smrt si tento hřbitov zřejmě oblíbila – kromě pohřbívání se zde dařilo i úmrtím. Protože je hřbitov položen na strategicky významném kopci, dvakrát se zde bojovalo. Poprvé roku 1814, když ruská vojska napadla francouzské kadety a podruhé roku 1871, když na sebe narazili komunardi a vládní vojska. Tehdy se bitva protáhla na dlouhé 4 dny a na hřbitově přibyly stovky mrtvých z obou stran konfliktu.

San Michele 

Ostrov mrtvých - tak se přezdívá benátskému hřbitovu San Michele. Leží na stejnojmenném ostrově jen pár minut lodí od centra města a je oblíbený především pro malý počet živých lidí. Zatímco centrum Benátek praská ve švech a turisté jsou doslova na každém kroku, hřbitov nabízí návštěvníkům města klid a atmosféru pokoje. Je posetý vysokými cypřiši a také na něm byste našli hroby slavných – odpočívají tu například Ezra Pound nebo Igor Stravinsky. Hřbitov vznikl teprve roku 1807, původně zde stála věznice. O jeho vzniku rozhodl Napoleon, když obsadil Itálii a v Benátkách zakázal pohřbívat na pevnině.

 Židovský hřbitov

Mezi pěticí nejslavnějších hřbitovů nechybí ani český zástupce, pražský Starý židovský hřbitov. Vznikl zřejmě o půl století dřív než Kolumbus objevil Ameriku, ale existují i nepřímé důkazy, že zde stál nejméně o dvě stě let dříve. Návštěvníky si získává především atmosférou. K sobě namačkané hroby porostlé mechem a lišejníkem mezi nimiž rostou platany a lípy ale nevznikly proto, aby potěšily oko návštěvníka, nýbrž z nouze. Židé se jinde v Praze pohřbívat nesměli a tak museli správci hřbitova šetřit místem. Hřbitov zažil za století existence spoustu smutných událostí, ale nakonec mu přálo štěstí. Zatímco většina evropských židovských hřbitovů byla za II. světové války zničena, u toho pražského se za jeho zachování zasadil sám Adolf Hitler. Chtěl z něj podle některých pramenů vytvořit součást muzea o národě, který zničil…

Vádí al-Salám

Největším hřbitovem světa je irácký Vádí al-Salám neboli Údolí míru u města Nadžáf. Vznikl už ve 14. století kolem hrobek hrobky imáma Alího, jedné z nejdůležitějších postav šíitů. Být pohřbený právě zde znamená pro muslimy tu největší čest. Své mrtvé sem vozí nejen Iráčané a Íránci, ale i věřící z Palestiny a dokonce i ze vzdálené Indonésie. Vádí al-Salám se díky neustálému přísunu lidských ostatků stal obchodní křižovatkou, na které se potkávají lidé z celého světa. Denně zde proběhne asi stovka pohřbů. Hřbitov se rozkládá na ploše přes 35 kilometrů čtverečních a obsahuje několik milionů hrobů. Podle střízlivých odhadů jich je kolem pěti milionů, odvážnější spekulují nejméně o dvojnásobku. Dnes hřbitov kontrolují američtí vojáci, Nadžáf je totiž velmi nebezpečná oblast.

Arlington 

Nejslavnějším vojenským hřbitovem je americký Arlington. Je známý z mnoha filmů; odehrává se na něm například závěrečná scéna z Formanova muzikálu Vlasy. Na 2,6 kilometrech čtverečních leží američtí vojáci ze všech válek, kterých se USA zúčastnily. Jsou zde mrtví z války Severu proti Jihu, pěšáci z První i Druhé světové války, ale také mariňáci z bojů o Irák a Afghánistán. Působí především jednoduchostí: tvoří ho jen dlouhé řady úplně stejných bílých křížů případně židovských hvězd

 Kromě vojáků zde našli klid i někteří cibulové s nárokem na státní pohřeb. Nejnavštěvovanějším místem je hrob prezidenta J. F. Kennedyho, který je zde pohřben i s manželkou Jacqueline. Roku 2011 se stal Arlington předmětem obrovského skandálu. Během vyšetřování se ukázalo, že personál pohřbívá zcela proti zásadám, někteří vojáci leží pod špatnými náhrobními kameny a jiní jsou zase pochovaní v hromadných hrobech, aniž by tam patřili.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.