Základní informace a zajímavosti o Atakamské velké milimetrové/submilimetrové anténní soustavě (ALMA), která bude 13. března slavnostně inaugurována.

Co o největším dalekohledu určitě nevíte

- ALMA, tedy Atacama Large Millimeter/submillimeter Array, je nejvýkonnějším rádiovým interferometrem světa. Prostřednictvím soustavy antén pozoruje záření přicházející z vesmíru na vlnových délkách 0,3 až 9,6 milimetru. Po úplném dokončení převýší svou citlivostí a rozlišením všechny stávající systémy tohoto druhu.

- Zařízení bylo vybudováno v chilské poušti Atakama na planině Chajnantor, která leží v nadmořské výšce 5 000 metrů nad mořem. Toto extrémně suché a vysoko položené místo bylo zvoleno proto, že zemská atmosféra je zde pro rádiové záření na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách téměř průhledná.

 Na velikosti záleží. Obří dalekohled ALMA dohlédne ve vesmíru nejdál

- ALMA nabídne pohled do chladných oblastí vesmíru, které jsou opticky neviditelné, avšak v milimetrové a submilimetrové části spektra jasně září. Do této části spektra, stojící na pomezí mezi infračerveným zářením a rádiovými vlnami, je posunuto záření nejvzdálenějších galaxií a rozsáhlých chladných mračen v mezihvězdném prostoru. Hlavním posláním radioteleskopu bude studium galaxií, jež se tvořily na počátku vesmíru, a průzkum chemického složení hvězd a planet ve fázi jejich vzniku.

- Základ interferometru ALMA tvoří 54 parabolických antén o průměru 12 metrů a tucet menších antén o průměru sedm metrů. Antény je možné po náhorní plošině přesouvat na různá stanoviště vzdálená 150 metrů až 16 kilometrů, díky čemuž má ALMA cosi jako "zoom". Z celkového počtu 66 antén již bylo na místo dodáno 56.

- Signály ze všech antén putují do tzv. korelátoru. Jde o jednoúčelový superpočítač, jenž obsahuje přes 134 milionů procesorů a dokáže provést 17 biliard operací za sekundu. Korelátor kombinuje a srovnává signály ze všech antén, díky čemuž ALMA funguje jako jediný obří dalekohled.

- Rozlišení interferometru ALMA je až desetinásobně vyšší než u Hubbleova kosmického dalekohledu. Kvůli dosažení co nejlepších výsledků pozorování musí být celý systém synchronizován s přesností na triliontinu (tedy miliontionu miliontiny) sekundy. Délka trasy, kterou zachycený signál putuje od antén do ústředního počítače, musí být známa s přesností odpovídající průměru lidského vlasu. Paraboly antén, které odrážejí přijatý signál, se nesmí od ideálního tvaru lišit o více než 20 mikronů, tedy o jednu padesátinu milimetru.

- ALMA je dosud největším a rovněž nejdražším pozemním astronomickým přístrojem všech dob. Náklady na jeho výstavbu se odhadují na 1,5 bilionu amerických dolarů.

Jak se vybírá místo pro vesmírný dalekohled? A kde taková území jsou?

- Vznikla v mezinárodní spolupráci východní Asie, Evropy, Severní Ameriky a Chile. Astronomové z účastnických zemí spolupracují díky regionálním centrům ALMA. V Evropě je hlavní regionální centrum v německém Garchingu nedaleko Mnichova, ostatní uzly se nacházejí v dalších evropských zemích včetně ČR (Astronomický ústav Akademie věd ČR Ondřejov).

- Výstavba interferometru ALMA byla slavnostně zahájena v listopadu 2003. První parabolická anténa do Chile doputovala v dubnu 2007. V květnu 2009 byl s pomocí dvou propojených antén proveden test zařízení. V září téhož roku byl první anténa dopravena na planinu Chajnantor. První obrázky ALMA pořídila v říjnu 2011, tedy v době, kdy disponovala teprve třetinou z plánovaných 66 antén.

Podívejte se na video ze slavné ALMY:

 

Úvodní foto: © ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• Z Evropy do Austrálie za 90 minut. Superrychlý nadzvukový stroj bude létat do roku 2050
• Nač domy stavět, když si je budeme moci vytisknout
• Nejhorší zbraně v dějinách: Nástroje smrti pohledem moderních technologií