Největší had na světě žil před 60 miliony lety. Uměl ulovit i krokodýla. Víme, jak vypadal

Obrovský had se plazil před 60 miliony lety vlhkou džunglí Jižní Ameriky.

Největší had na světě žil před 60 miliony lety. Uměl ulovit i krokodýla. Víme, jak vypadal
Největší had na světě žil před 60 miliony lety. Uměl ulovit i krokodýla. Víme, jak vypadal
Zdroj: archiv

Po vyhynutí dinosaurů byl tento velikánský had největším predátorem na Zemi po dalších 10 milionů let.

Byl doslova králem džungle a představoval ohrožení pro mnoho zvířat. Vážil přes tunu a byl dlouhý asi 14 metrů. O objevu informoval server BBC.

„Ani ve svých nejdivočejších snech si nedokážete představit 14metrového hroznýše královského. Dnes měří největší hadi asi polovinu této délky,“ popisuje Carlos Jaramillo, vědecký pracovník z Smithsonian Tropical Research Institute a spoluautor objevu.

Ztracený svět plazů

Had dostal ihned vlastní jméno – Titanoboa. Vědci předpokládají, že je předchůdcem anakond a hroznýšů královských. Má se za to, že při usmrcování kořisti nepoužíval jed, ale místo toho kořisti doslova drtil obrovskou silou – a vědci ji přirovnávají k tlaku podobnému, jako kdybyste leželi pod tíhou jednoho a půl Brooklynského mostu v New Yorku. Nepředstavitelné, že?

Zkameněliny byly odhaleny při vykopávkách v uhelném dolu Cerrejon v severní Kolumbii před několika lety. Už v roce 2002 vědci objevili na tomto místě pozůstatky tropického deštného pralesa z období paleocénu – a považují jej za možná první les na planetě. Vedle zkamenělin rostlin byly objeveny i fosílie plazů nepředstavitelných rozměrů.

 

Objevili jsme neskutečný svět vyhynulých plazů – obrovské želvy a největšího krokodýla, jakého kdy kdo objevil,“ vypráví Jonathan Bloch, odborník na evoluci obratlovců na University of Florida. A našli tam také obrovského hada.

Po vyhynutí dinosaurů, tento tvor – velikánský had – byl největším predátorem na Zemi po dalších 10 milionů let,“ popisuje Bloch 

Už chyběla jen lebka

Vědci však potřebovali lebku hada, aby měli úplnou představu o jeho vzhledu, stravě, a hlavně o jeho příbuzenském vztahu k dnešním plazům. Loni se vědecký tým rozhodl ji najít, přestože jejich očekávání nebyla veliká. 

Na rozdíl od naší lidské lebky nejsou kosti u hadů srostlé, ale spojuje je pojivová tkáň,“ vysvětluje Jason Head, specialista na hady z University of Nebraska. Po smrti se pojivo rozkládá a kosti pak doslova rozpadnou. Ale tento had byl přeci jen opravdu veliký, takže šance, že se najdou zachované kosti, byla o něco větší. Nakonec objevili tři lebky, podle kterých mohla být podoba tohoto plaza poprvé rekonstruována.

Replika v životní velikosti je nyní vystavena v  Smithsonian Natural History Museum ve Washingtonu a příští rok bude cestovat po světě. 

Objev pomůže pochopit důsledky oteplování

Hadi neumí regulovat teplotu svého těla, a jejich život tak doslova závisí na teplotě okolního prostředí.

Domníváme se, že Titanoboa dorůstal takové délky, protože tehdy, po vymření dinosaurů před 60 miliony lety, bylo na rovníku o mnoho tepleji. Myslíme si, že to je příčinou jejich tehdejšího velkého vzrůstu… Je to důkaz, že ekosystémy mohou přežívat v teplotách, které očekáváme v příštích sto, dvě stě letech. A umí se poprat o s vyšším obsahem CO2, kterého bylo v tehdejších dobách v ovzduší až dvakrát tolik…

Avšak Titanoboa měl na přizpůsobení miliony let. Náhlé změny klimatu, které se očekávají v blízké budoucnosti, však předpovídat nelze…

Zdroj: Smithsonian Tropical Research Institute / BBC
Úvodní foto: James Di Loreto (Smithsonian Institution)

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články