Nepál v boji o přežití: Jak žijí jeho obyvatelé devět měsíců po zemětřesení?

Třičtvrtě roku po zemětřesení, které v dubnu 2015 zasáhlo více než osm milionů lidí, se Nepál stále vzpamatovává z této živelní katastrofy. Nyní se lidé, kteří často přišli o střechu nad hlavou či možnost obživy, musí vypořádat s příchodem zimy. Místní obyvatelé se v zemi kromě následků zemětřesení musí neustále potýkat i s dalšími překážkami. V létě to byly monzuny a sesuvy půdy. Od konce září loňského roku jim život zásadně komplikuje blokáda hranic s Indií, která má dlouhodobě za následek nedostatek pohonných hmot a zhoršuje celkovou situaci v zemi.

Zdroj: Suedip Joshi

Většina nepálských rodin využívá k vaření plynových vařičů, které nyní nahrazuje otevřený oheň. Vysoká spotřeba dřeva má za následek kácení místních lesů. Humanitární pracovníci, kteří v zemi působí, nemohou kvůli nedostatku pohonných hmot dopravovat pomoc do mnohých postižených oblastí. „Dříve jsme byli schopni doručit materiál do cílových vesnic v okrese Sindhupalchok za jeden den. Nyní trvá jen tři dny, než najdeme dopravce, který má nějakou naftu. A k tomu musíme zaplatit třikrát více, než v srpnu," říká logistik Dipesh Regimi.

Blokáda hranic přišla v tu nejhorší možnou dobu, kdy humanitární pracovníci bojují s časem, aby poskytli lidem materiál před nástupem největších mrazů. „Přetrvávající, již zhruba čtyřměsíční, blokáda nepálské hranice výrazným způsobem komplikuje naši snahu o zlepšení životních podmínek lidí postižených ničivým zemětřesením. Nepál, který je závislý na pozemních dodávkách pohonných hmot, plynu, potravin a surového materiálu pro běžnou průmyslovou výrobu, si nyní musí vystačit se zhruba třetinovým zásobováním oproti běžnému normálu v době před zemětřesením. Vedle pohonných hmot není k dostání ani řada dalších základních komodit. Tento fakt velmi komplikuje distribuci humanitární pomoci, v našem případě v odlehlých částech okresu Gorkha a Sindhupalchok," říká Leoš Vích, vedoucí mise Člověka v tísni v Nepálu. „Do dnešního dne se nám nicméně podařilo distribuovat téměř veškerou plánovanou zimní humanitární pomoc a distribuce v několika příštích dnech dokončíme," dodává.

Zdroj: Youtube

Boj se zimou

V posledních měsících je v Nepálu absolutní prioritou podpora obyvatel před zimou a mrazy. Člověk v tísni dopravuje do 14 vybraných oblastí materiál, jako jsou vlnité plechy, plachty, izolační materiál, nářadí, matrace a deky na vylepšení a zateplení provizorních přístřešků, ve kterých lidé i devět měsíců po zemětřesení stále žijí. Většina místních obyvatel dnes bydlí v domcích sestavených ze dřeva a vlnitých plechů. Mnoho rodin by ale bez pomoci muselo strávit zimu v plátěných stanech. A právě vesnice, kde žijí tyto rodiny, jsou nyní pro poskytování pomoci na prvním místě. "Po zemětřesení jsme půl roku žili s celou rodinou pod plachtou v provizorním přístřešku. Půjčil jsem si peníze od rodiny a všech známých, abych mohl postavit nový dům. Ale nebýt pomoci zvenku, bylo by to těžké začít znovu," říká Pasang Nurbu, obyvatel vesnice Lho ze severní Gorkhy. Nejzranitelnější část obyvatel, těhotné ženy, kojící matky, děti do 5 let, senioři či postižení lidé navíc dostávají například teplé spacáky, bundy, šály, čepice, rukavice a ponožky.

V dubnu 2015 zasáhlo Nepál nejničivější zemětřesení za posledních 80 let. Otřesy dosáhly síly 7,8 stupně a měly za následek téměř 9 000 mrtvých a 22 000 zraněných lidí. Statisíce lidí se ocitly bez domova. Následovala okamžitá humanitární pomoc. Důležitá je také ochrana místních žen a dětí před nelegálním obchodem s lidmi, jehož obětí se stalo každoročně téměř 12 000 lidí. Po zemětřesení se tato situace ještě zhoršila.

Mohlo by vás zajímat: