Nevábné válenky zachránily civilizaci (nejen) před zimou

Tyto nevzhledné plstěné boty jsou spojené s Ruskem. Ale kdo si je vyzkoušel, pochopil, že do mrazu nic teplejšího neexistuje.

Nebýt válenek, možná by tu západní civilizace nebyla. Právě válenky totiž byly jednou z nejsilnějších zbraní Rudé armády proti německým armádám za II. světové války. A pomohly nejen tehdy – dá se říci, že bez těchto trvanlivých a současně extrémně laciných bot bychom si dnes nemohli užívat pohodlí civilizace. 

Zpočátku přitom byly válenky drahým a exkluzivním zbožím, které si mohli dovolit jen ti nejbohatší šlechtici. Boty vyrobené převážně z plsti se v Rusku poprvé objevily v 17. století, ale tehdy byl ještě způsob jejich výroby natolik náročný a drahý, že na měla jen šlechta. Teprve s příchodem továren a manufaktur o sto let později se začaly rozšiřovat i mezi lid. 

Staly se vlastně symbolem venkova. Plstěná hmota je dole zpevněná kůží nebo gumou, aby nenasákly vlhkostí, a dávají se přes ně ještě galoše. Podle Rusů neexistují teplejší boty – nic než galoše před pravou ruskou zimou neochrání. V posledních letech, jak se i Rusko otepluje, ustupují galoše ze scény – nosí se už vlastně jen na vesnicích. Vytlačuje je nejen jejich nepříliš vábný vzhled, ale také to, jak těžké jsou. Přesto se i v současnosti v Rusku vyrobí asi 4,5 milionu párů válenek ročně. 

Válenky přitom mají velmi dlouhou tradici. Nejstarší důkazy o jejich existenci pocházejí z doby asi před 1500 lety. Byly nalezeny na archeologických vykopávkách u kmenů žijících ve stepích před Uralem. Už tehdy se vyráběly vlastně úplně stejně jako v 21. století… 

Jak válenky vyhrály válku 

A teď k dějinnému významu válenek. Válenky byly obuví dobyvatelů Sibiře. Když se v 18. a 19. století carské Rusko vrhlo do dobývání této Bohem i lidmi zapomenuté části světa, měli prakticky všichni dělníci i průzkumníci na nohou válenky. Jedině tyto boty byly dostatečně levné a pevné, aby vydržely až padesátistupňové mrazy. Obrovské nerostné bohatství Sibiře, které dnes využíváme (například plyn, který nám dává v těchto mrazech teplo), by se bez válenek nepodařilo ani objevit, natož využít. 

 

Obrovskou zásluhu měly válenky i na prohře Německa ve II. světové válce. Nechceme podceňovat statečnost sovětských vojáků ani dodávky amerických zbraní, ale fakta mluví jasně: největší počet životů německých vojáků si vyžádala zima. Problémem pro ně byly především boty – německé velení věřilo, že dobude Moskvu do příchodu zimy, a tak vojáky dostatečně nezásobovalo zimní obuví. 

Když pak zima přišla, nebyly německé továrny schopné vyrobit dostatek obuvi pro všechny. Zato sovětská armáda mohla díky válenkám bez problémů manévrovat i za zimy, aniž by se vojáci potýkali s neustálou hrozbou omrzlin. Zatímco Němci v pevných kožených botách chladem trpěli, Sověti mohli laciné válenky měnit a vyrábět stále nové a nové. 

Ztráty německých vojsk způsobené omrzlinami dolních končetin se u některých jednotek pohybovaly až kolem 25 procent. Není divu, že Hitlerova armáda dokonce zavedla speciální vyznamenání Za zimní tažení na východě, kdy jednou z podmínek získání byly právě těžké omrzliny…

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.