Kmenové buňky potřebné pro tvorbu krve je možné pro potřeby transplantace odebírat i mrtvým dárcům. Jako prvním to prokázali vědci z týmu Emanuela Nečase a Luďka Šefce z Ústavu patologické fyziologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kteří se podílejí na přípravě projektu Biocev. 

Připadá vám správné, aby se mrtvým odebíraly kmenové buňky? ŘEKNĚTE nám svůj názor:

Tým se zabývá studiem krvetvorných kmenových buněk a jejich tkáňovým mikroprostředím. Zjištění, že lze tyto buňky odebírat i zemřelým, může významně obohatit registry dárců kostní dřeně a přinést novou naději pacientům čekajícím na transplantaci, soudí vědci. 

Mrtvý dárce, živý dárce

Živý dárce může darovat pouze párový orgán, jako například ledvinu či kostní dřeň obsahující krvetvorné kmenové buňky. V případě transplantace kostní dřeně je nutná maximální imunogenetická shoda mezi dárcem a příjemcem, což značně omezuje možnost nalezení vhodného dárce pro každého pacienta. Někteří pacienti proto musí dlouho čekat a často se vhodného dárce nedočkají.

Pro transplantaci se některé orgány získávají i od zemřelých dárců. To však zatím neplatí pro kmenové buňky. Tým z Ústavu patologické fyziologie jako první prokázal, že krvetvorné kmenové buňky jsou odolné vůči nepříznivým podmínkám vznikajícím zástavou krevního oběhu. "Oproti ostatním buňkám si kmenové buňky odebrané i řadu hodin po smrti plně zachovají své přirozené vlastnosti, a jsou tak vhodné pro transplantaci," uvedl profesor Nečas.

Podívejte se, jak vypadají nebezpečné viry pod mikroskopem

Nečas a Šefc se budou podílet na jednom z pěti klíčových výzkumných programů projektu Biocev, kterým je vývoj léčebných a diagnostických postupů. Výzkumem chování kmenových buněk v mikroprostředí kostní dřeně se zabývají dlouhodobě.

FOTO: http://genomicenterprise.com

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Silné bombardování ve vesmíru. Takto vznikly na Zemi oceány

Nejlepší fotografie mikrosvěta: mravenec, rakovina a další

Na misi na Mars dohlíží český psycholog! Máme první rozhovor